| [1] |
pánů z Lobkowic r. 1450. 407
|
|---|
| [2] |
se s wámi shledám. Dat. festine sabbato serotino tempore Cadanae proximo ante
|
|---|
| [3] |
festum sanctae et individuae trinitatis,
|
|---|
| [4] |
|
|---|
| [5] |
1 5.
|
|---|
| [6] |
Tj£ napomíná opétjednotníkü swych, aby w boji proti jednoté Poděbradské setrwali.
|
|---|
| [7] |
B. m. 1450, 14 Jun. (Orig.)
|
|---|
| [8] |
Urozenym pánóm, p. Jindrichowi z Rosenberka, p. Oldrichowi z Hradce, p.
|
|---|
| [9] |
Jindrichowi z Kolowrat i jinym pánóm a zemanóm jednoty naàie, pánóm
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
Služba má napřed, urození páni mně pfiezniwi, a prietele zwläste mili!
|
|---|
| [12] |
Když sem od wás odjel, staral sem se o to i wždy se starám, kterakbychom tyto
|
|---|
| [13] |
wěci sobě mohli ku poctiwému konci přiwésti, jakož nám od nepřátel wšem mnoho
|
|---|
| [14] |
plati, a jakož tomu pak wsickni lepe rozumóti muożete. A zajtra týden bude, měl
|
|---|
| [15] |
jest knieze lidi swé pohromadě nedaleko odemne, na tři tisíce, jakož sem wás toho
|
|---|
| [16] |
i sám po rozumu zprawil, kteřížto lídé jeho měli sů k wám tahnůti: i nezdála mi
|
|---|
| [17] |
se jest by tak malá pomoc jeho nám prospěšna byla i JM“ tudiez. A tak i hned
|
|---|
| [18] |
bez meškánie poslal sem k JM" pana Fridricha Kluchowského i některé swé dobré
|
|---|
| [19] |
lidi, aby JM* ty wsecky wéci i běhy, kteréž se nás wšech welice dotýčí, a zwláště
|
|---|
| [20] |
JM“ široce a přísně zprawili, a také co jest přitom welmi našeho wšech skodného,
|
|---|
| [21] |
że JM na pole wytrhnüti jest obmeskal. I wzkázal mi jest zase, co mu jest pře-
|
|---|
| [22] |
káželo, jakož teď i sám píše. A protož milí páni, ačkoliwěk jest JM' prodlil, nam
|
|---|
| [23] |
k weliké skodé, a wáak pomnice na budücie jesté Skodnéjsie, i také kterak s námi
|
|---|
| [24] |
weliků chytrosti ta strana wuokol šli sú a ještě jda, chtiece nas k swé wuoli pri-
|
|---|
| [25] |
westi a k nenabytému zlému : jakož sů nám to pak i zřetedlně okazowali, a co sú
|
|---|
| [26] |
kdy se zapsali i na sněmich smluwili, nikdy nám toho nezdrželi: i račtež na to po-
|
|---|
| [27] |
mnieti, a w tom sobě nestýskati, ač sů koliwěk přieliš záhubně i škodně této wsie
|
|---|
| [28] |
zemi s námi začali, ale doufáme pánu bohu a вай! sprawedlnosti, żet jim to trwati
|
|---|
| [29] |
nemuož, anižť bohdá setrwaji. I přiložtež w tom skutkuow statečných a obešlete
|
|---|
| [30] |
wšecky pány a jednotníky naše, ať každý podlé swé moci k tomu času, jakož z těchto
|
|---|
| [31] |
listuow porozumite, zhuoru jest. Neb jistě lépeť jest nám tyto škody podstůpiti,
|
|---|
| [32] |
nežli w takowú hanbu a w osídla jich upadnüti. A. toho mi račte dáti odpowěd po
|
|---|
| [33] |
tomto poslu. Dat. fer. VI ante Viu.
|
|---|
| [34] |
Mikulas z Lobkowic.
|
|---|
