| [1] |
|
|---|
| [2] |
pane bože ostřez: tehdy zawazuji tiemto listem swé náměstky i poručníky, aby ten
|
|---|
| [3] |
dluh též plnili i sprawedliwě plniti mají, jakožto já sám, wěřiteli mému nadepsa-
|
|---|
| [4] |
nému. A to wše jako sě swrchu píše, slibuji wždy ctně, wěrně a řádně i kře-
|
|---|
| [5] |
stansky bez ponucenie dati a zaplatiti, tak jako dobry élowek, na časy swrchu-
|
|---|
| [6] |
jmenowané. A toho na swědomie a pro lepšie jistotu swů sem wlastní pečet při-
|
|---|
| [7] |
wěsiti kázal k tomuto listu, a piiprosil sem urozených pánuow, pana Dětřicha
|
|---|
| [8] |
z Frumštýna, pana Heřmana ze Zwieřetic, a pana Jana Meninského, že sů swé
|
|---|
| [9] |
pečeti na swědomie podlé mej pečeti přiwěsiti kázali k tomuto listu, jim a jejich
|
|---|
| [10] |
erbuom bez škody. Jenż jest dán a psán w starém Zwolenowé, we čtwrtek po
|
|---|
| [11] |
swatém Ondřeji apoštolu, léta od narozenie syna bożieho tisicieho étyrstého étyrid-
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
9.
|
|---|
| [14] |
Týž Jan Jiskra se swými městy, pomocníky a služebníky wstupuje w mír wěčný
|
|---|
| [15] |
s Pankracem od Sw. Mikuláše. (Z orig. tamže.)
|
|---|
| [16] |
„W Kremnici, 1449, & Mai,
|
|---|
| [17] |
Já Jan Jiskra z Brandysa, najjasnéjsieho kniezete a pána, pana Ladislawa
|
|---|
| [18] |
krále Uherského oc. najwyssi hajtman, wyznawam obecně předewšemi , ktož tento
|
|---|
| [19] |
list uzří aneb čtúc slyšeti budú, Ze sem wstupil a moci listu tohoto wstupuji
|
|---|
| [20] |
w prawy, kiestansky a wéény mir i s swymi se wiemi mésty horniemi, jakozto
|
|---|
| [21] |
s Kremnici, s Śćawnici, s Bysttici, s Nowiu Bani, s Pukancem, s Libetowem, i
|
|---|
| [22] |
s jinymi mésty, jakozto s Kosicemi, s Lewoócem, s Bardéjowem, s Ejperiasem,
|
|---|
| [23] |
s KeZmarkem, i s jinymi se wsemi mésty, hrady, kterychz jsem koliwék w drzenie,
|
|---|
| [24] |
a kterýmiž se koliwčk jinými jmény jmenují, i se wšemi služebníky i lidmi pod-
|
|---|
| [25] |
danými na těch zámcích přebýwajícími a k nim přislušejícími swětskými i duchowniemi,
|
|---|
| [26] |
a zwlášče přijímaje k sobě w ten jistý a wěčný mír, jakožto urozeného pana Miku-
|
|---|
| [27] |
láše Balického s jeho hrady Sklabinů a Orawt, urozeného pana Mikuláše a pana
|
|---|
| [28] |
Petra bratří wlastnie z Komorowa i s jich hrady, městy, jakožto s Podolincem,
|
|---|
| [29] |
s Likawú, s Šuplařem, pana Jošta z Košaw s hradem Wiglešem, pana Ladislawa
|
|---|
| [30] |
a pana Januše Bykolfy bratří z Tarku s hradem Hrádkem, pana Petra Kollara
|
|---|
| [31] |
s Šašowem a s Rewiščem, i s jich wšemi služebníky i lidmi poddanými swětskými
|
|---|
| [32] |
i duchowniemi na těch zámcích přebýwajícími a k nim přislušejícími, s urozeným
|
|---|
| [33] |
panem Pankracem od swatého Mikuláše a z Brance i s jeho se wšemi zámky, kte-
|
|---|
| [34] |
rýmiž se koliwěk jmény jmenují, i se wšemi služebníky, pomocníky i s těmi se
|
|---|
| [35] |
wšemi, kteréž on koliwěk k sobě přijme w ten jistý mír a je ze jména w swém
|
|---|
| [36] |
listě mirném jmenowati bude. Kterážto smlůwa a swrchupsaný prawý, křesťanský,
|
|---|
| [37] |
wěčný mír má mezi mnů a swrchupsaným panem Pankracem a našimi wšemi slu-
|
|---|
| [38] |
żebniky i pomocniky suobü stranü wěčně trwati. | A pakliby se co přihodilo w tej
|
|---|
