| [1] |
w králowstwí Českém, r. 1477. 319
|
|---|
| [2] |
nedělal; a poněwadž jest prwé nalezené, Ze piwa waienie nenie řemeslo, tehdy
|
|---|
| [3] |
statuta nejsü druhé straně nic ke škodě. A což se dotýče řemesl, kterizto swé
|
|---|
| [4] |
cechy mají, a w swých domiech sladowny mají, o tom JKM' se pány takto roz-
|
|---|
| [5] |
kazuje: že mohů mieti pacholky, aby jim jich slady k potřebě jich dělali k waření
|
|---|
| [6] |
piwa, a do cechu sladowničieho ti pacholci slušeli, ale žádnému jinému z peněz
|
|---|
| [7] |
žádných aby nedělali; a jestli žeby se zdálo kterému z nich, ten bude moci sla-
|
|---|
| [8] |
downu swü najieti, a ten, ktož ji najme, bude moci slady dělati z peněz hospo-
|
|---|
| [9] |
dáři i každému, kdož k němu obilć piiweze, jakoż za starodawna bylo zachowa-
|
|---|
| [10] |
wáno, a ten nájemník aby také do cechu sladowničieho slušal. Také jiní měšťané
|
|---|
| [11] |
nebolito řemeslníci, kteříž swych sladowni nemají a piwa waïie, ti budů moci swá
|
|---|
| [12] |
obilé ssypati u sladownikuow anebolito nájemníkuow, aby jim sladowé k jich
|
|---|
| [13] |
potřebě dělání byli bez překážky, že jim toho nemá bráněno býti. A toto roz-
|
|---|
| [14] |
kázanie a nález, kterýž se jest stal králem JM“ a pány, i tudiež purkmistrem a
|
|---|
| [15] |
konšely swrchupsaného města Starého Pražského, ráčil jest JM* rozkázati wepsati
|
|---|
| [16] |
w rejistra dworu swćho, i takć tudież w kniehy móstskć tćhoż mósta. Actum
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
|
|---|
| [19] |
Mezi Alzbétau dcerau nékdy Wawřincowan z Nechanic, a jejími zápisníky.
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
Anno 1477, sabbato in die S. Luciae.
|
|---|
| [22] |
W té při, kteráž jest mezi Alzbétü sirotkem a dcerü nékdy Wawiincowü
|
|---|
| [23] |
z Nechânic s jedné, a Markwartem z Richmberka, Hertwikem ze Mnétic a Wácla-
|
|---|
| [24] |
wem Homoli z Lubna, zápisníky též Alžběty s strany druhé: jakož ona Alžběta,
|
|---|
| [25] |
majici léta, winila jest nadepsané zápisníky swé z toho, a prawiec, že měwše jie
|
|---|
| [26] |
zachowati dédictwie jejie podle swěřenie a opatfenie otce jejieho, to jest twrz ře-
|
|---|
| [27] |
éenü Nechánice s jejim prislusenstwim, a Ze sü to od nie odcizili a to prodali,
|
|---|
| [28] |
pritom žádající, aby jimi to opatřeno bylo, aby ona při swém dědictwi zuostati
|
|---|
| [29] |
mohla, a oni nadepsani zäpisnici prawili sů tak, že sů toho prodaje pro jiné ne-
|
|---|
| [30] |
učinili, než z té příčiny, že sü prodati musili pro dluhy neboztika Wawiince, otce
|
|---|
| [31] |
též Alžběty, a że su to učinili s wolí krále Jifieho a s raddû panskû na plném
|
|---|
| [32] |
súdu, a kdyžby toho byli neprodali, žeby pro ty dluhy ten sirotek byl o wšecko
|
|---|
| [33] |
přišel, táhnůce se toho i na dsky zemské, Ze sü toho prodaje sami o swém ume
|
|---|
| [34] |
neučinili, a což jest po dluziech penéz zuostalo, že. jie Alžbětě toho odporni wy-
|
|---|
| [35] |
dati nejsů, a že to od nich dskami ujištěno má; a ona Alžběta wždy prawila, že
|
|---|
| [36] |
jiného nežádá, než aby jie dědictwie jejie nawráceno bylo; a tak mnohé řeči mezi
|
|---|
| [37] |
nimi byly sů. Král JM' se pány raddami swými obč straně wyslyšewše, a tomu po-
|
|---|
| [38] |
rozoměwše, že ten trh a prodaj twrze Nechánic od nadepsaných zápisníkuow stal
|
|---|
