| [1] |
w krdlowstwi Ceském, r. 1411. 317
|
|---|
| [2] |
rozkazuje: aby on Pawel to obilé, kteréž od téhož zádušie pobral, aby je zase na-
|
|---|
| [3] |
wratil w moc kostelnikuom, a osadni tćhoż kostela aby také desátek wšichni dali
|
|---|
| [4] |
tymż kostelnikuom, aby to- obráceno bylo k dobrému téhož kostela; a oni kostel-
|
|---|
| [5] |
níci aby z toho počet činili Pawlowi sekretářowi, jakożto podaciemu téhož kostela,
|
|---|
| [6] |
také i osadním; a tak aby wždy potom zachowáwali se obojí, což mají učiniti,
|
|---|
| [7] |
aby učinili témuž záduší; a 16% také i o kněze aby zjednán byl k témuž záduší.
|
|---|
| [8] |
Což se pak meze wyworánie dotýče, o tom JKM“ se pány takto rozkazuji: aby
|
|---|
| [9] |
den swatého Jiříe wysel tyż Pawel s kostelniky na tuż dódinu, zjednajice sobś lidi
|
|---|
| [10] |
s obü stranü staropamétné a w tu wóc (aby) nahledli, jestliže ta meze zuorána
|
|---|
| [11] |
jest, aby wedlé jich paměti zasě jinů udělali, a wiece aby nebyla zuoráwána, a
|
|---|
| [12] |
k tomu dni JM' ráčí rozkázati Janowi Kačicowi, aby při té wěci byl. Actum anno
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
92.
|
|---|
| [15] |
Mezi Alžbčtau a Kateřinau z Hněwšína, a mezi Štěpanem a Oldřichem bratřími
|
|---|
| [16] |
z Wrchotic,
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
Anno domini 1477, f. V post Simonis et Jude apostolorum.
|
|---|
| [19] |
W té při, kteráž jest mezi Alžbětů a Kateřinů z Hněwšína, dcerami někdy
|
|---|
| [20] |
Mirowymi s jedné, a Štefanem a Oldřichem bratřími z Wrchotic s strany druhé,
|
|---|
| [21] |
o to což se dotýče Wáclawa sirotka někdy Hynkowa z Hněwšína, bratra strýče-
|
|---|
| [22] |
ného nadepsaných Alžběty a Kateřiny: jakož pak ony winily sů Štefana a Oldřicha,
|
|---|
| [23] |
žeby téhož sirotka, bratra jich, i statek, kterýž jest po otci téhož sirotka pozuo-
|
|---|
| [24] |
stal, drželi, a prawiece, że jsů ony sestry nedielné téhož sirotka, a žeby ony byly
|
|---|
| [25] |
bližší toho sirotka i ten statek zprawowati a jím wlásti nežli kdo jiný; proti tomu
|
|---|
| [26] |
on Štefan powěděl jest, že to zná, že ony Alžběta a Kateřina s tiem sirotkem
|
|---|
| [27] |
nejsu dielny o statek otcowský, ale že jsů oni poručníci téhož sirotka a statku
|
|---|
| [28] |
toho, kterýž se jest otci toho sirotka po ženách dostal, a že ony k tomu prawa
|
|---|
| [29] |
mieti nemají prwé, lečby pán buoh toho sirotka od smrti neuchowal, a Ze to po-
|
|---|
| [30] |
ruéenstwie maji z rozkázanie otce téhož sirotka a potom obdarowánim KM"; a ony
|
|---|
| [31] |
wZdy prawily, Ze jsü blizsie k zprawowäni toho sirotka i statku, nežli oni tiem
|
|---|
| [32] |
poruéenstwim. Tu král JM' se pány a raddami swymi wyslysewse je s obu strand
|
|---|
| [33] |
à tomu porozoméwie, i rá&ili sú rozkázati: ponéwadX on Stefan sám seznal jest,
|
|---|
| [34] |
že ony Alžběta a Kateřina nejsü dielné s tiem sirotkem, a léta maji, Ze jsu blizsie
|
|---|
| [35] |
aby zprawowali toho sirotka i statek jeho až do let jeho sprawedliwých; než jakož
|
|---|
| [36] |
jest on Štefan powěděl, že otec těhož sirotka ten statek po ženách měl jest, a
|
|---|
| [37] |
žeby tudy ony práwa k tomu mieti neměly, než lečby pán buoh toho sirotka ne-
|
|---|
| [38] |
uchowal, o tom JM'K se pány takto rozkazuji: chtéjili ony Alžběta a Kateřina
|
|---|
