[1] |
A. VII. Dopisy p. Ale Holického ze Šternberka r. 1442. 17
|
---|
[2] |
zle welmi, jeZtoZt mi sé toho wypisowati nehodi, jakt ty wéci wiem; a wéz, Zet
|
---|
[3] |
sč již welmi zle počíná. A dáleť wěděti dáwám, jak p. Meinhart nalezl nekakà
|
---|
[4] |
práwa na Karlštyně, ježtož je jest ciesař Karel ustanowil, Ze ktozby wzal w zápise
|
---|
[5] |
od kterého kdy krále Hluboků, Zwiekow, Přimdu, Bezdezi, Kladsko a Loket, Hrádek,
|
---|
[6] |
a tak podlé toho mnoho jiných zámkuow, kteříž jsů w králowstwi Českém, že
|
---|
[7] |
každý měl hrdlo, zbożie i čest propadnůti. Né brZ na tom sü sé spolu ustano-
|
---|
[8] |
wili, kdyžby král w zemi byl, a mohli k tomu prijiti, aby takowého kazdého, ktoZby
|
---|
[9] |
z těch zámkuow který zámek držel, o hrdlo, o čest i o zbožie připrawili. A toho
|
---|
[10] |
jich ustanowenie sé jest nezatajilo , neż proneseno od jistých lidí, ježtož sů w té
|
---|
[11] |
radě byli; a tak někteří znamenití přijeli sů ke mně, a prosili sů mne, abych jim
|
---|
[12] |
řekl a slíbil, a že oni mně také chtie slíbiti, aby nikoli král do země dopuštěn
|
---|
[13] |
nebyl, lecby prwé zamei wyplaceni byli. A kdyźżt su semnu o to mluwili, tehdyt
|
---|
[14] |
sem jim toho odporen nebyl, a lekaje sě hrdla, cti i zbožie ztráty; neb já z těch
|
---|
[15] |
zámkuow také jeden mám. A wéz mily prieteli, Ze-té toto wéc jistá; a protot ji
|
---|
[16] |
tobě píši, budešli na sněmu w Znojmě, aby sě wěděl jak w tom jmieti, aby sé
|
---|
[17] |
nepodmluwil mimo tuto wèc. Neb wez, žeť toho lidé jinák neprominie, neż jakżt
|
---|
[18] |
já tobě píší; né w jistoté wéz, Zet snáz miieti na tom buduü, neZt by to proménili;
|
---|
[19] |
a wüz, Zet jest téch drahné spolu. A kdyZ tento list preóteà, wérimt, Ze jej
|
---|
[20] |
ihned ztrháš, a neswěříš toho izádnému: nebt by mmé.to bylo ke škodě, byť tato
|
---|
[21] |
wéc odemne wysla. A dälet wedeti dáwám, Ze kněžna Licmburská poslala jest ke
|
---|
[22] |
mně tajně, a prawieci, žeby byla prawá dědička králowstwie Českého, a prosieci,
|
---|
[23] |
aby nebyla zapomenuta ani opuštěna; něbrž tak rozomiem, Zeby chtěla sama přijetí
|
---|
[24] |
a napominati. Jestlizet přijede, tutě strašné zmatku, byť sè k ni mnozi newrhli;
|
---|
[25] |
ač ne proto, aby pod ni slušeli, ale aby w zemi roztrZenie udélali. ProtoZ pro
|
---|
[26] |
boha jednajte, ať konec bude. A byt pak sama nepiijela, jedno at by poselstwie
|
---|
[27] |
učinila, tehdy wčz žeť weliké roztrZenie bude w té zemi. Datum Hradek, sabbato
|
---|
[28] |
die post Crucis S. Exaltationem. i
|
---|
[29] |
Aleš ze Sternberka, odjinud z Holic.
|
---|
[30] |
|
---|
[31] |
|
---|
[32] |
Pan Oldřich z Rosenberka odpowídá na pfedeilé psani.
|
---|
[33] |
Bez mista, 21 Sept. 1442. (Z konceptu Treb.)
|
---|
[34] |
Sluzbu swû wzkazuji, urozenÿ pane a ptieteli môj zwlästà mily! A jakoż
|
---|
[35] |
mi píšeš o tom sněmu oc. Jat sem о tom nic newěděl, ani mě kto takowě o to
|
---|
[36] |
obeslal; než nynie nedáwno mi p. Ptaček psal, dáwaje mi na wědomi, že jej p.
|
---|
[37] |
Meinhart obeslal, Ze ten sném piedsé pojde. I odepsal sem jemu též k tomu, po-
|
---|
[38] |
nèwadZ sem o tom takowě newěděl, že sem se k tomu neptiprawil, a Ze již tu
|
---|
[39] |
А. С. Ц. 3
|
---|