[1] |
14 A. VII. Dopisy p. Alše Holického ze Šternberka cd r. 1441.
|
---|
[2] |
a pane, pro odtiežení tobě weliků winu dáwají a panu Menhartowi a Staromest-
|
---|
[3] |
skym, a krik jest obecny, Ze wy to pro swé zwláštní wěci a użitky jednate, a
|
---|
[4] |
nedbite, staň se zemi jakž staň, leda wy swa wuoli wywedli. Ne prawi obecne,
|
---|
[5] |
że wy na tu stranu, kteříž sü wám protiwni byli za kněze Albrechta Rakůského,
|
---|
[6] |
chcete dlubni priwesti na jich hlawu. A to je wise skrze to, že sněm se odtahuje;
|
---|
[7] |
neb lidé prawi, že skrze wás. A o jiných bych jà dworné powésti nedbal, Zeby
|
---|
[8] |
byla: ale což tebe dotkne, tuť mně je žel s prawů wčrů, jakožto pána a piielele,
|
---|
[9] |
žeby měl w éem pomlüwán býti. Protož milý pane, rozoměje tomu, že skrze od-
|
---|
[10] |
tahowäni snèmu muožeš upadnüti lidem w ohyzdu a w mrzkost, neraé se tolo
|
---|
[11] |
dopüstéti, a raé zachowati radeji od lidi dobré slowo a lasku, a raé pospiesiti
|
---|
[12] |
s swü príjezdü na sném. A když na sněm přijedeš, budeliť potřebie proč odtáh-
|
---|
[13] |
nůti sněmu, jedno ať se to z jedné wuole děje; spiešeť w to uhozeno bude, a
|
---|
[14] |
budeť bez nechuti tobě ode wší země. A jakož žádáš, atbych odtáhl příměřie se
|
---|
[15] |
panem Zajimačem, týmž během, jakoť sem prwé učinil: račiž wěděti, żet já toho
|
---|
[16] |
nemohu učiniti. Nebť mě Zajimač obsielá, abych mezi wámi konec udéla], a prawe,
|
---|
[17] |
že sem prwé wám příměřie odtáhl, a nemaje k tomu práwa ani moci, než že sem
|
---|
[18] |
to učinil tobě ku pomoci. A coibych ja mohl pro té udélati, totbych já rád udělal,
|
---|
[19] |
jako pro pana, to coż mi jest bez hanby. Dat. Pragae, ipso die ascensionis Domini.
|
---|
[20] |
Aleš ze Šternberka, odjinud z Holic.
|
---|
[21] |
|
---|
[22] |
Týž, témuž: o p. Menhartowé jednáni, o swé nesnázi s pani Berchtau ze Sternberka oc.
|
---|
[23] |
Bez mista, 18 Sept. 1441. (Z orig. Treb.)
|
---|
[24] |
Urozenému pánu, panu Oldrichowi z Rosenberka, prieteli mému zwlásté milému.
|
---|
[25] |
Služba má urozený pane, přieteli zwlásté mily! A prosimt, wiesli, co pan
|
---|
[26] |
Menhart tam tak dlüho jednà, daj mi to wédéti. Dale jakoż onchdy si odepsai,
|
---|
[27] |
że pani Perchta prawi, żeby mne nikoli nemienila hnówati : byt to chtěla: učinili,
|
---|
[28] |
drżelatby mi umluwy a zapisy tebi mezi nami wydanć; pro jejiezto nezdrieni ja
|
---|
[29] |
weliké swé dobré meškám a k Skodám me piiprawuje. A mámli s ní dobie byui,
|
---|
[30] |
jedné at mi drżi umluwy, a newymlüwá se tiem; byt mi kto zmeśkal, jit wiem
|
---|
[31] |
kterak s tiem mám naloziti. Ale at mne jeji lidé a úředníci nemeškají, bránice mi
|
---|
[32] |
delati. A tak pane w jistoté wóz, nebudeliť mi umluw držeti, sáhnuť jí na wšecko
|
---|
[33] |
což drží. Take pane mnohokrát sem psawal o listu, kteryit sem sweiil, i jestet
|
---|
[34] |
wždy doufám, Ze mi jej writi3; neb pane, bycht ja ten list mel, téchtot bych
|
---|
[35] |
zmatków neměl od ní. Dat. fer. II post Lamperti.
|
---|
[36] |
Ales ze Sternberka, odjinud z Holic.
|
---|