| [1] |
484 D. Vl. Pana Ondřeje z Dubé
|
|---|
| [2] |
dosti jmiel. Taky okrik w zemském südé owšem stawuj skrze swé úředníky. Neb
|
|---|
| [3] |
kdež úředník swého pána wymlůwá, a pánem swyjm sebe newymlüwá, dobiet jest;
|
|---|
| [4] |
než kdež die úředník: »mnů to nenie« a pán mlčí, — zlé znamenie! Protož žes
|
|---|
| [5] |
Ty slůp a swětlost wsie sprawedlnosti a pomsta wšech zlých, wystřiehaj se toho
|
|---|
| [6] |
milý! skrze swé úřady, Wsem jsi pánóm pán, wsems chytrcóm mudr, wsems bez-
|
|---|
| [7] |
prawciem osidlo, wiems dobrym mil, a prawy bożi dar. Prawim také, aëby Twoji
|
|---|
| [8] |
úředníci přísežní ot Tebe přikázanie měli, a wezmůce, i snad toho tak newedli,
|
|---|
| [9] |
jakožs Ty rozkázal, okřik jmáš, (jakož i dnes jde, o který mnerád) rozkáziZ swé
|
|---|
| [10] |
wěrné radě, ať to ohledají a uwedů z horšieho w lepšie. Pane mily! cožť píší
|
|---|
| [11] |
anebo psáti budu, tohot sé nelekám mluwiti a hlásiti před każdym ćlowekem, nebt
|
|---|
| [12] |
pro jiné toho nečiním, než pro Twu čest, a pro obecné České země dobré.
|
|---|
| [13] |
Čtyřieť jsů úředníci ot Tebe w zemském řádu ustaweni, ježto slowů naj-
|
|---|
| [14] |
wyšší; neb jsů ot Tebe najwyssieho pána ustaweni, k Twému a k Twé koruně a
|
|---|
| [15] |
wsie obce země České ku pokoji a ku poéestnému zwoleni a jich üradowé nadáni,
|
|---|
| [16] |
aby w tom, což jim jest poručeno, Tobě napřed a potom chudému i bohatému
|
|---|
| [17] |
prawdu činili, a coż pani otstidie, aneb coZ sè lidé swolé dobrowolnè, toho jim
|
|---|
| [18] |
pamět poručena. To píší w knihy, ježto slowú dsky, skrze swé písaře. Ti pani
|
|---|
| [19] |
ot Tebe úřady mají aneb přijímají, a Tobě přisahají wěrní býti i wšie České zemi;
|
|---|
| [20] |
ot Tebe čest mají a zbožie, ot Tebe a ot obce groš určený berú za swú práci.
|
|---|
| [21] |
Trie z nich maji býti páni urozeni; purkrabie Pražský, komorník najwyšší, sudí
|
|---|
| [22] |
najwyšší; ale čtwrtý, písař najwyšší, nemá býti pán urozený, ale élowèk obecný
|
|---|
| [23] |
dobře zachowalý a k tomu w tom dobře umělý. A což z těch který má bráti, a
|
|---|
| [24] |
diel jich moci, dole chci psáti.
|
|---|
| [25] |
Najwyšší purkrabie Pražský, neb jeho mlazší, má moc k zlým we wšie po-
|
|---|
| [26] |
prawě zemské země České sáhnúti, a zemany wšecky, kteříž sč předeň priwolajt
|
|---|
| [27] |
aneb otwolaji, a naü sé swolé, süditi i jednati, a pokoj zaruéiti, a dale, a¢ bude
|
|---|
| [28] |
třeba, na pány oteslati. | Má také, když úřad káže a komorníka wydá, úřadu poslem
|
|---|
| [29] |
swým dáti pomoc, a wérdunk wzieti; a má jemu ot pówoda. ztrawa dána byti. A
|
|---|
| [30] |
kdež jest ot úřada komorník, tu nemá listu ot úřada mieti: ale kdeż komornika
|
|---|
| [31] |
nenie, nechtieli wériti üradu, ale wezmi list a wěrdunk jeho posel, a sám kopu.
|
|---|
| [32] |
Má také purkrabie, když sud zemský bude, stolice pánóm a seděnie zjednati, šraňky
|
|---|
| [33] |
osaditi, aby tam nešel, ktož pán nenie, pánóm pokoj učiniti k slyšení: prawdy, řeč-
|
|---|
| [34] |
niky miesty zdéliti. Má. miesto podlé komorníka najwyssieho na lewé strane, hol
|
|---|
| [35] |
drże w ruce; panské kázanie, což z sůdu wynešeno bude, činiti, a když král sede
|
|---|
| [36] |
na südé, mà státi s holi, a král mà na jeho miesté sedéti. Ma také, kdyż a dokudź
|
|---|
| [37] |
úřad wešken nebo jich mlazší sedie, býti při úřadu pro pokoj, a za to jej úřad
|
|---|
| [38] |
má w podobných prosbách uslyšeti. A mají jemu na každé suché dni na propití
|
|---|
| [39] |
jedno panowánie dáti, mimo jeho diel w panowánich. Má také mieti, kdež zbožie
|
|---|
