| [1] |
A. IX. Dopisy pana Prokopa z Rabsteina r, 1441. 433
|
|---|
| [2] |
sem poslal o příwěšenie naších k tomu pečetí, pan Rabštein bratr twuoj ku p. Za-
|
|---|
| [3] |
jiecowi jest o to dojieżdel. I wěziž, žeť my od toho nejsmy, pan Zajiec a jà,
|
|---|
| [4] |
nébrž žeť to chcem učiniti a peóeti nase prtiwésiti k tomu listu. Neż toto wóz,
|
|---|
| [5] |
ptieteli milÿ, žeť se obáwámy, by opět mezi námi w zemi někaké roztrženie ne-
|
|---|
| [6] |
wzniklo proto, jakož smy se prwé dwojili až teď do sněmu, kterýž smy teď měli
|
|---|
| [7] |
w Pelhřimowě, tak že jiní rkau (sic), że my ty wěci wedem a činímy bez jich
|
|---|
| [8] |
wèdomie, a ze kdyZby o tom wěděli, žeby také učinili, cožby bylo hodného. A
|
|---|
| [9] |
skrze to bojímy se opět znowa róznice mezi námi, ažeby to mohlo ke škodě býti
|
|---|
| [10] |
i tomuto našemu w Pelhřímowě swolení; ježto newiemy, wáZilli jest to tak pan
|
|---|
| [11] |
z Rosemberka s tebü. Protoż mily přieteli, zdáť se panu Zajiecowi i mně, aby
|
|---|
| [12] |
o to tiem během ještě prwé učinil poselstwie ku pánu z Rosemberka od sebe i
|
|---|
| [13] |
od nás také, kterakť jest strach opčt nowé rôznice a Skodné mezi námi, a že bude
|
|---|
| [14] |
rčeno od jiných, že se to jedná bez jich wčdomie, a tak jakož sem teď swrchu
|
|---|
| [15] |
site dotekl. A také žeby prwé poslal s tiem listem ku panu Hanušowi Kolowra-
|
|---|
| [16] |
towi o priwésenie k nému jeho peéeti. Pak priwčsíliť pan Hanuš k tomu swú pečel.
|
|---|
| [17] |
nebo nepriwési, myt se panem Zajiecem chcem naše přiwěsiti, jedno také dáš nám
|
|---|
| [18] |
zase wèdèti, kterakt se k tomu pan Hanuš zase okáže. Dat. Rudnic, sabbato post
|
|---|
| [19] |
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
|
|---|
| [22] |
Prokop z Rabšteina p. Oldřichowi z Rosenberka zpráwy dáwá z Říma, kamž od
|
|---|
| [23] |
krále Fridricha poslán byl s Eneášem Sylviem, aby jménem krélowÿm a říšským slawné
|
|---|
| [24] |
přiznání učinil ku papeži Eugeniowi IV (naproti zboru Basilejskému).
|
|---|
| [25] |
W Římě, 1447, 19 Febr. (Z originálu.)
|
|---|
| [26] |
Urozenému pánu, p. Oldrichowi z Rosenberka, pánu mému prézniwému.
|
|---|
| [27] |
Urozeny pane milý! Přijeli sme sem do Říma wšichni poslowé spolu w sobotu
|
|---|
| [28] |
post Epiphaniam; tu proti nám před Řím wyjelo mnoho prelatów, biskupów i ji-
|
|---|
| [29] |
nych na nekolik set koni, a prowodili nas s trubaëi aż do hospody našie, kdež
|
|---|
| [30] |
mně a mistru Eneášowi dána, a potom jiní poslowé od korfurstów a jinych knieżat
|
|---|
| [31] |
jeli do swych hospod. A potom dáno nám slysenie w středu. A tu papež sam
|
|---|
| [32] |
byl a collegium cardinalium, a welmi ochotně se k nám mel i preláti. Potom do
|
|---|
| [33] |
našé hospody slal, nás witaje; a potom i poctu nám poslal, wino, kapůny, kon-
|
|---|
| [34] |
fekty, obrok, swiece, Ze nàm to aZ do sie chwile trwalo. Potom ihned se welmi
|
|---|
| [35] |
roznemohl, a ležel trudné, Potom snad po dwü medéli dal nàm audientiam pri-
|
|---|
| [36] |
vatam; a byli sme pred nim, an na lożi leží, a tu sme s ním mluwili. Take sem
|
|---|
| [37] |
Twü M' pred nim rekommendowal co sem najlép mohl, Ze TM' wdy JS" byl syn
|
|---|
| [38] |
А. C. II. 55
|
|---|
