[1] |
432 A. IX. Dopisy pana Prokopa z RabSteina r. 1446.
|
---|
[2] |
jíce, ačkoli mnoho škod stalo se krilowym poddanym. A nynie byli u krále po-
|
---|
[3] |
slowć biskup Wacowsky, a Palóci Ladslaw, ode wsie zemé wyslani, Zádajice sjezdu
|
---|
[4] |
$ КМ“ у Ràbu, a Ze tu mà w3ecka zemé k JM" piijeti. | Král swoliti nechtěl, než
|
---|
[5] |
najprw aby s pole strhli, a že pak chce mieti s nimi sném w Prespurce; a maji
|
---|
[6] |
dáti odpowčd do letnic králi. A přéliš pokorné se poddáwaji; a že které se škody
|
---|
[7] |
staly w Štyrsku, že se proti wóli wšie země staly, aže to má opraweno býti, jakž
|
---|
[8] |
JM' káže. Psal sem široce bratru swemu ten Uherský rok, a psal sem jemu, aby
|
---|
[9] |
TM“ to bez meškánie poslal. 1 proto sem tak široce nepsal; a také, Ze sem chwátal
|
---|
[10] |
do lázně do Teplice, ano mnoho pěkných napřed 3lo. Wiem by TM' zde byl,
|
---|
[11] |
žeby se také nezmeškal. Pak o p. Janowi Hradeckém. Zle se jest rozšel s králem,
|
---|
[12] |
neb odpuštěnie wzel. A žádal aby jemu král ty škody nahradil, kteréž mu se staly
|
---|
[13] |
od Kymbergera, Rorera, Kenstra (?) a jiných. Kral prawil, Ze se jemu zdá, Ze
|
---|
[14] |
nenie powinen jemu toho platiti, neb su byli neposlużni, a proto je kázal, z toho
|
---|
[15] |
wyhnal, zwésil, hrady zboiil; pakli wdy se zdá p. Janowi, že neučinil dosti, ale
|
---|
[16] |
chce mu práwo osaditi raddú swú. Taky že o ty o jeho škody byli jeho služebníci
|
---|
[17] |
w Znojmě na tom roce, a tu wyrčeno, že wšecky ty škody, kteréž p. Jan: wzal na
|
---|
[18] |
tom zboží což w Morawč má, že to má minúti, pončwadž král ty jisté neposlušné
|
---|
[19] |
kázal; a že to wypowěděli ty čtyřie od obů zemi wydaní. Pan Jan prawil, Ze on
|
---|
[20] |
o tom nic newie, aniZ poruéil swym služebníkóm, by ten nález přijeli. A tak řekl,
|
---|
[21] |
že chce se doma lépe na to zeptati, a požehnaw krále, i jel pryč. A rozumiem
|
---|
[22] |
na něm, Ze mieni wáleti. A dnes mi král prawil, že p. Jan Hradecký a Bietowský
|
---|
[23] |
chtie wäleti a welmi horliwé mluwil, prawé že po krále Albrechtowè smrti dal
|
---|
[24] |
do Čech a do Morawy wiece nežli na sto tisíc zlatých, a Ze widi, ze nic platno
|
---|
[25] |
nenie, ale že musíme se téZ rowné »ghaien« jako prwé. Byl sem jemu dal dobru
|
---|
[26] |
cestu o p. Janowi; Šaumburský ten ji byl přijel, i von Kymsee biskup, ale Cel-
|
---|
[27] |
kinger ten ji zbotil, praw&: uèinili to kräl, tehdy ze wsech taidinkôw w Znojme
|
---|
[28] |
wystüpi. I nemohl sem jich smluwiti, że p. Jan s zli mysli odjel. Protoż to rać
|
---|
[29] |
wèdéti, 2et tak jest. A nepfimeńuj mne, nebt jest pan Jan (sic) (Ostatek chybi.
|
---|
[30] |
5.
|
---|
[31] |
Jan ze Smiřic píse panu Prokopowi z Rabsteina, w poselstwi do Čech přišlému, že
|
---|
[32] |
k žádosti jeho pečet swau na přiznání se ku papeži Eugeniowi IV i s p. Zajícem přiwěsití
|
---|
[33] |
ochoten jest.
|
---|
[34] |
Na Raudnici, 1446, 16 Jul. (Z orig.)
|
---|
[35] |
Statečnému rylieii, panu Prokopowi z Rabsteina, prieteli milému.
|
---|
[36] |
Službu swů wzkazuji, urozený prieteli mily! O tom listu *), kteryżs nam
|
---|
[37] |
|
---|
[38] |
1) Srown. Archiv Cesky II, ?? s).
|
---|