| [1] |
A. VII. Dopisy p. Alše Holickeho ze Šternberka r. 1449. 39
|
|---|
| [2] |
a pak coZt se mne dotkne, milý přieteli, neměj oto péče. Dán we étwrtek pred
|
|---|
| [3] |
s. Prokopem českým dědicem.
|
|---|
| [4] |
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Pan Aleš ze Šternberka a Oldřich Močihub z Kralowic domlauwajice p. Oldiichowi z Ro-
|
|---|
| [7] |
senberka o to, że do Wlašími nepřišel, wolají ho zase do Německého Brodu k oprawč
|
|---|
| [8] |
wici přečiněných.
|
|---|
| [9] |
Na JFlasini, 8 Jul. 1449. (Z orig. Trcb.)
|
|---|
| [10] |
Urozenému pánu, p. Oldrichowi z Rosenberka, prieteli mému zwláště milému
|
|---|
| [11] |
|
|---|
| [12] |
Sluzbu nasi wzkazujem, urozenÿ pane a ptieteli zwlästé milÿ a priezniwy!
|
|---|
| [13] |
Nynie u Wlasimi premnoho žalob položeno a ukázáno jest o tèch, jimzto se smlüwa
|
|---|
| [14] |
w Hradci udělaná i příměřie zapsané a zaručeně, jakož oni prawie, nezdržána jest
|
|---|
| [15] |
a nedrZi se; Zádajice i napomínajice opét z oprawy w času w smlůwě llradecké
|
|---|
| [16] |
položeném. I wieš milý pane, 2e my dwa bez wás dwü ubrmanuow té moci nemáme,
|
|---|
| [17] |
tech weci k miestu lidem rozsuditi, ackoli srozumeli sme, Ze jest toho weliké po-
|
|---|
| [18] |
trebie bylo. I musili sme jich tiem odbyti, že my dwa sama Lč moci nemáme ,
|
|---|
| [19] |
nez powedéli sme jim, že ještě chceme pane tebe obeslati, jakož za to i prosíme,
|
|---|
| [20] |
poněwadž se jest ta oprawa tiemto sjezdem u Wlasimi nemohla státi, ale aby ráčil
|
|---|
| [21] |
pane býti bez proměny i s p. Arnoštem Lestkowcem tu neděli po s. Jakubu apo-
|
|---|
| [22] |
štolu božím welikym w Německém Brodě, a tu aby ty wéci driewe snèmu Jihlaw-
|
|---|
| [23] |
ského srownány byly námi; neb na sněmu, jakož pane muoZes rozumèti, dosti
|
|---|
| [24] |
jiných pilných weci budem mieti jeduati. A ràáéísli to jiZ tak pane i s Lestkowcem
|
|---|
| [25] |
udólati, raciż tehdy to dati nam wèdèti bez meskäni, atbychom tóm wšem, kohož
|
|---|
| [26] |
se dotýče s strany páně Jiiikowy také kázali byti na ten den a na témZ miestè
|
|---|
| [27] |
s winami i s duowody; a ty pane také raé opatiiti, athy też s strany pánč Oldii-
|
|---|
| [28] |
chowy z Hradce byli. A budelit komu gleituow potrebie do Německého Brodu,
|
|---|
| [29] |
a jeho Zàdati bude, jediné raé dàti záhe wédéti, nepochybujemt, Zet to bude opa-
|
|---|
| [30] |
třeno. Než pro milý buoh, mily pane, neraé sobě toho lehce wáziti; neb to milý
|
|---|
| [31] |
buoh wie, Ze£ sme werné krotili i krotime, aby bylo potrpieno jiZ do toho našeho
|
|---|
| [32] |
sjezdu. A nestaneli se tu miesto a konec diiewe toho éasu, jakoZ snèm poloZen
|
|---|
| [33] |
jest, welmi se bojime i Jekime, Zet lidć buda welmi rozpaćłiti na ten snóm Jeli;
|
|---|
| [34] |
nebt netajne mluwi prawice, ponwadź se nam w malych wócech a na počátku
|
|---|
| [35] |
smlůwy a přímiřie nedrží, i nad to nam dale u wetsich wecech nebudú držány.
|
|---|
| [36] |
Kaciż pane toho poważili, co sme tehdy dobrého neb upřémného w Hradci zjednali
|
|---|
| [37] |
našimi těžkými. pracemi i welikými náklady. Ale mame plnů naději, že toho
|
|---|
