| [1] |
288 B. IV. Suémownt wéci. Ceskd r, 1451.
|
|---|
| [2] |
paměti a pana Oldricha syna jeho, z nikterych kusuow, jakoż pie jich s obú
|
|---|
| [3] |
stranii wypsanć šíře o tom wykazují, že těmi haněními neměli jsů se hanèti, aniZ
|
|---|
| [4] |
témi wëcmi proti sobé byli jsü winni, i jiné wéci, záàtie, nepriezni i jakázkoli pre-
|
|---|
| [5] |
činčnie mezi týmiž stranami a jich obů přátely, pomocníky, jednotníky, služebníky
|
|---|
| [6] |
i poddanými, měly jsů také podlé umluw nahoře dotéenych tudieZ w Pelhrimowe
|
|---|
| [7] |
srownány a skonány, neboli srownána a skonána býti: ale Że to stali se jest ne-
|
|---|
| [8] |
mohlo beze lsti, ježto i zřetedlně to a skutečně jest shledáno: odloženo bylo i
|
|---|
| [9] |
jest z jednostajného obojich swolenie, i také sradů těch dobrých lidi nestranných,
|
|---|
| [10] |
kteréž byli o to k sobě přijali podlé Wildsteinské smlüwy, aby ty wèci na sněmu
|
|---|
| [11] |
obecniem wseho králowstwie nynie pri hodu swaté Kateriny w Praze drZalém,
|
|---|
| [12] |
nebo jinà chwili, kterüzbychom sobé my polozili, jeZtobychom sobě i jiným, jichžby
|
|---|
| [13] |
se to dotýkalo, w tom času dosti mohli učiniti , nimi byly jedniny. Protoż my
|
|---|
| [14] |
nadepsaní ubrmané, chtějíce rádi a úmysl wždy majíc, stranám již prawcným i to-
|
|---|
| [15] |
muto králowstwi tak zaslému, což najdále stačiti muożem, poslůžiti, aby lidé po
|
|---|
| [16] |
takowych puotkich, nepiiezniech i zahubach w lasku, priezen, sworrost a jednotu
|
|---|
| [17] |
wšem potřebnů a uzite¢ni s pomoci boZi jstc uwedeni, mohli w pokoji spolu
|
|---|
| [18] |
šťastně obýwati a tiem pilněji i snáze z jedné wuole sobě k tomu radili i pomá-
|
|---|
| [19] |
hati, jakžto wěrní a piirozeni koruny synowć, cożby ke ci a chwále božie bylo,
|
|---|
| [20] |
i k obecnému wšeho králowstwie dobrému: jakž z té moci na nás, jakož již: wy-
|
|---|
| [21] |
psáno jest, w tom s obů stran dobrowolnś a mocnó zaweżenć, aby nase półe
|
|---|
| [22] |
w lom a bedliwost byla wżdy poznana, wsichni spolećnó a za jeden ëlowèk, naj-
|
|---|
| [23] |
prwé tuto nasi wypowódi, pod zaklady a pokutami w diewnich listech smluwnich
|
|---|
| [24] |
s obü stranü zapsanymi, miru toho kiestanskóho w Pelhiimowe, jakoż na hoře
|
|---|
| [25] |
ptimienèno, wyfëèeného, we jméno bozie potwrzujem; tóż jakoZ prwé znàámo Jesi,
|
|---|
| [26] |
i ještě wyznawajic, Ze jst strany se tak hanéti neméli, ani témi weécmi, jimiz sebe
|
|---|
| [27] |
s obi stranú dotýkali, byli jsû proti sobè winni. A podlé toho wypowiedáme,
|
|---|
| [28] |
aby wselikà hanenie w tom zástí s obi strani kterakżkoli prośli, budto řečná,
|
|---|
| [29] |
ncb listownie, od stran samých nebo jich pomocnikuow a sluzebnikuow, i jinà
|
|---|
| [30] |
pomluwenie, nepiiezni, kyselosti a nelibosti jakżkoli netoliko mezi panem Jiiikem
|
|---|
| [31] |
z Kunstatu a panem Oldiichem ze Hradce, ale mezi wiemi pro nó a podle nich
|
|---|
| [32] |
jakżkoli w tej walce aż do tóto doby zasljmi, nic newymieńujic ani pozuostawujic,
|
|---|
| [33] |
aby pominula wiecka a pominuly wsecky, i z srdci s obi stranü wérné a uprieme
|
|---|
| [34] |
byla a byly wypustèna a wypustèny; tak aby strana straně, ani: žádný z nich jeden
|
|---|
| [35] |
druhému ničímž toho zlym nespominala a nespominal, aniZ wééné kdy zdwihala
|
|---|
| [36] |
nebo zdwihal ke škodě, k nelibosti, ku pomstě, ani které hanbě.
|
|---|
| [37] |
Item, jakož pan Jiřík obwiněn jest Janem Popelem ze Hluboké , žeby mu
|
|---|
| [38] |
se za příměřím a w umluwách w jeho twrz w Lobkowice uwázal: toho jsme my
|
|---|
| [39] |
nepoznali, ani poznáwáme, by w tom pan Jiřík co proti příměří a proti umluwám
|
|---|
