| [1] |
B. IV. Snémown! wéci České r. 1448. 231
|
|---|
| [2] |
meni, a swobodami i rozličnými, jakž každému z nás božská milost poptieti jest
|
|---|
| [3] |
ráčila, ctmi ozdobeni, ne jakoZto cizi, ale wlastni prirozeni a dědiční téhož krá-
|
|---|
| [4] |
lowstwi synowé, pilnost hodné bedliwü o to nesúce, aby nepohojené již nemoci
|
|---|
| [5] |
neduh àkodliwéjii, jehoZ buoh nedaj, wiece se neobnowowal a zlých úmyslów snad
|
|---|
| [6] |
ostřejšíc nepowstala ukrutnost, ale pokoj, jehož w tom swětě nic dražšieho nenie,
|
|---|
| [7] |
tomuto králowstwi stastné byl priweden, a den ote dne k lepsiernu našemu rostl
|
|---|
| [8] |
a plodil se i Zádostné prijimal rozmnoZenie, k najjasnéjáiemu kniezeti a pánu, panu
|
|---|
| [9] |
Fridrichowi, Rimskému králi swrchupsanému, znamenité jsme poselstwie poslali,
|
|---|
| [10] |
z wnitřka srdci naších Zádajic, aby nám den a miesto k rozmluwenie i k dokonanie
|
|---|
| [11] |
toho wolenie, o němž swrchu zmienka jest, Welebnost Jeho ráčila položiti milo-
|
|---|
| [12] |
stiwě, ku kterémuzto plné wšeho králowstwie poručenstwie i moc majíce, že bez
|
|---|
| [13] |
poclyby prijdem, po týchž poslech naších wzkázali jsme. K tomu Jeho Weleb-
|
|---|
| [14] |
nost dobrotiwé jest swolila, a den sjezdu na hod sw. Michala: w nowě minulého
|
|---|
| [15] |
položila, i miesto we Viedni jmenowala, slíbiwši, by pak země Uherská měla býti
|
|---|
| [16] |
ztracena, že toho dne nikoli zmeškati nemiení; a na to nám i gleitowé tak Jeho
|
|---|
| [17] |
Welebnosti, jakožto duostojného w Kristu otce a kněze biskupa Pasowského, a
|
|---|
| [18] |
jiných znamenitých urozených lidí, i také města Wiedně, pečetmi potwrzení wisu-
|
|---|
| [19] |
tými, bezpečné nám skrze Welebnosti Jeho kniežetstwa a země příjezdy twrdiece
|
|---|
| [20] |
i odjezdy, po týchž poslech naších byli jsů poslání. My pak takowými wiece než
|
|---|
| [21] |
wereno byti muoZ odpowédi králowskych utéseni bywàe nowinami, zpósoby a cesty
|
|---|
| [22] |
tak slušné, poctiwé i tak hodné dobrowolné sami jsme wymyslili, ne z prawa neb
|
|---|
| [23] |
obyéeje nikakého w takowém béhu kdy bywalého, ale wlastnim hnutim a swo-
|
|---|
| [24] |
bodnů nás wsech woli, panstwi, jménie i dédiénych wlastnich nákladów hotowi
|
|---|
| [25] |
bywse nelitowati, jimizto krále woleného dwuor naweden i králowstwie byloby
|
|---|
| [26] |
dobre zprawowáno mohlo byti. Ale kdyZ ktomu sjezdu od Jeho Welebnosti nám
|
|---|
| [27] |
jakž již dotčeno položenému, pokoje a dobrého jsůc Zádostiwi, we mnohém a we-
|
|---|
| [28] |
likém předních a starších králowstwie našeho počtu, w naději žádostí našich obdr-
|
|---|
| [29] |
ženie, wyjeli jsme: potkali jsú nás, na poly téměř cesty, statečný rytieř pan Prokop
|
|---|
| [30] |
z RMabsteina a pan Jürg Konacher, Welebnosti krále Kimského poslowé, a ürad
|
|---|
| [31] |
swého poselstwie jménem krälowÿm pod listy Jeho Welebnosti wèticimi, w neděli
|
|---|
| [32] |
ро swalém Matúši evangelistu, takto jsú nám dali: »jestliZeby ten byl nas umysl,
|
|---|
| [33] |
krále Ladislawa častopsaného sobé a králowstwi nasemu Zádati za pána, że Weleb-
|
|---|
| [34] |
nost najpowysenéjsieho knieZete krále Římského bojí se, bychom nákladów i praci
|
|---|
| [35] |
nenaložili na darmo; neb Jeho Welebnost strýce swého žádnému z ruků nemieni
|
|---|
| [36] |
wydati, doniż by swych nedošel rozomnych let;« toto k tomu pridawse, Ze »JM'
|
|---|
| [37] |
wiece zemí má, a kdy let dospělých duojde, bude se moci obrátiti do kteréž ráči,
|
|---|
| [38] |
a Králowa M' král Římský chce toho raden i pomocen bÿti« To my uslyšewše,
|
|---|
| [39] |
odpowedmi tak pochybnjmi welmi zdéseni jsüc a zamüceni, a tak naděje žádostí
|
|---|
