| [1] |
258 B. II. — Snémownj wici Ceské r. 1440.
|
|---|
| [2] |
zhübce zemské a zlodèje, podlé rozkázanie hajtmana dolepsaného a jeho raddy,
|
|---|
| [3] |
|
|---|
| [4] |
3. It. swolili sme sie, ktoZby sie koliwék éeho nepoctiwého a nerádného
|
|---|
| [5] |
dopustil po tomto našem ustanoweni a zjednáni tohoto řádu, a toho po napoma-
|
|---|
| [6] |
nutí hauptmanowu nebo raddy jeho oprawiti nechtěl nebo nedbal, tak jakožby oni
|
|---|
| [7] |
rozkazali, a hauptman s raddů přidanů sobě pro tu winu jej wypowěděl nebo
|
|---|
| [8] |
wypowédéti kázal: takowy aby we wšech krajích našich swrchupsaných na hra-
|
|---|
| [9] |
diech, na twrzech, na posádkách, ani w městech, ani w městečkách, w hrazených
|
|---|
| [10] |
i newhrazených, i we wsech, ani nikdiež trpien a chowán nebyl. Pakliby kde-
|
|---|
| [11] |
koli zastižen byl, tu aby práwem byl zastawen a ku práwu nebo u wazbu hajt-
|
|---|
| [12] |
manowu wydán a wzat byl. A žádný aby proti tomu obyčejem nižádným neod-
|
|---|
| [13] |
pieral ani odmlůwal: nébrZ byloliby toho pottebie, na takowého aby wsichni po-
|
|---|
| [14] |
mohli, ktožby k tomu požádání byli. | Pakliby kto jinák učinil, nad takowym aby
|
|---|
| [15] |
pomštěno bylo bez milosti, jako nad zhübci našich krajew a zemským.
|
|---|
| [16] |
4. It. na ty na wsecky wèci swrchu i dole w tomto zápisu popsané, wy-
|
|---|
| [17] |
brali sme sobé a jednostajné swolili hauptmany nad sebů, urozené, statečné a
|
|---|
| [18] |
slowůlné pány, pana Hynce z Pirkšteina a z Rataj, pana Jana Hertwika z Rüsi-
|
|---|
| [19] |
nowa, pana Dśtricha z Miletinka seděním na Kunětické hoře, pana Bohusi z Po-
|
|---|
| [20] |
stupic seděním na Litomysli Jmenowité k krají Kúřimskému urozeného pana
|
|---|
| [21] |
Hynci z Pirksteyna, anebo miesto něho pana Jana Cabelického ze Sütic, jemu
|
|---|
| [22] |
túž také plnú moc dáwajíce we wšech wěcech swrchu i dole psaných. A kraji
|
|---|
| [23] |
Čáslawskému statečného pana Jana Hertwika z Růsinowa. A kraji Chrudimskému
|
|---|
| [24] |
pana Bohuši z Postupic. A kraji Hradeckému pana Jetřicha z Miletínka. Přidawše
|
|---|
| [25] |
jednomu každému z nich k raddě z týchž krajiew jim příslušných a přiležících
|
|---|
| [26] |
urozené, statečné, slowútněé i opatrné: k kraji Kürimskému pana Jana Zajimače
|
|---|
| [27] |
z Kunstatu, kněze Bedřicha ze Strážnice, Jana Sádlo z Kostelce, Oldřicha Moči-
|
|---|
| [28] |
huba z Kralowic, Rinarta ze Hradenína a dwa môštčníny, jednoho z Brodu a dru-
|
|---|
| [29] |
hého z Kütimé. A kraji Čáslawskému : pana Mikuláše Trčka, pana Mikuláše mlad-
|
|---|
| [30] |
šieho z Ledče, pana Jana Chotüné, Epika z Krucemburka, a dwa mestany, je-
|
|---|
| [31] |
dnoho z Hory a druhého z Cáslawé. A kraji Chrudimskému: pana Waiüka z Mile-
|
|---|
| [32] |
tinka, Tristrama z Barchowa, Jana Pardusa z Wretkowa, Diwise z Kosmberka.
|
|---|
| [33] |
A kraji Hradeckému: pana Arnosta z Crnéic, Jana z Weselice, Hawlika z Diewe-
|
|---|
| [34] |
nice, Sigmunda Anděla z Ronowce: jim plnů moc nad sebů i nadewšemi našimi
|
|---|
| [35] |
dáwajíc a jich poslušní slibujíce býti podlé zápisu tohoto we wšem, což nám kte-
|
|---|
| [36] |
rému kraji hajtman wolený a jmenowaný toho kraje s přidanů sobě radů učiniti
|
|---|
| [37] |
rozkáže, ježtoby se dotýkalo obrany a upokojenie krajów našich a dobrého obec-
|
|---|
| [38] |
ného a poctiwého koruny české. Než proto ti hauptmané swrchupsaní sami mezi
|
|---|
| [39] |
sebů is námi s kraji nadepsanými děliti sie a roztrhati swéwolně w ničemž nemáme;
|
|---|
| [40] |
|
|---|
