EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
B. II. Snómowny wici Ceské r. 1440. 257

[2]
Item ze Hradecka: Petr z Zachrażtian, Prokop z Dohalic, Wënèk Černín
[3]
z Černína, Jan z Wyšehněwic, Hynek z Rohatec, Zdeněk ze Sutic, Martin z Hrádku,
[4]
Bohuněk z Košic, Jira ze Sobéic, Jan z Lukawce, Hynek z Chotéwic, Jan starší
[5]
z Sekyřic, Otík z Ojic, Zdeněk z Kowače, Michek z Rosoch, Jan Kaňka z Jež-
[6]
kowic, Fridrich ze Stříezkowa, Wšech ze Zaječic, Braňsud z Nedabylic, Matěj
[7]
z Přestawlk, Jan Hrádek ze Hrádku, Diwiš z Nedabylic, Purkart z Kopidlna, Zde-
[8]
něk z Kopidlna, Sigmund Anděl z Ronowce, Jiřík z Půchobrad, Beneš z' Holo-
[9]
hlaw, Přech z Třemešné, Jan Quidvis z Ostrowa, Wanek z Owence, Fridman
[10]
ze Slibowic, Kunes ze Semina, Jindfich ze Hnéwéewsi, Hasek z Lukawce, Matias
[11]
řečený Engliš, Jan z Poličan, Jan ze Chwalkowic, Mikuláš z Nowéwsi, Jan Dietč
[12]
z Weselice, Hynek z Weselice, Jan z Ratibořic, Petřík z Tosowa, Jan Čelák
[13]
ze Titice, Prokop z Zaluněwa, Mikuláš Koloděj ze Skalice, Jetřich odtudž, Šalda
[14]
z Črnošic, Jan ze Skalky, Petr z Bezděkowa, Wýšek z Weselice seděním w Du-
[15]
brawici, Kašpar z Lopúče, Petr z Neznašowa oc., páni, rytieři, panoše, zemané
[16]
a mésta krajów Kürimského, Cáslawského, Chrudimského, Hradeckého:

[17]
Wyznáwáme tiemto listem zjewné předewšemi, kdež čten nebo slyšán bude:
[18]
že widůce a znamenajíce mnohé a přieliš škodliwé záhuby a škody w králowstwi
[19]
Českém, a zwláště w krajích naších, ježto sie to nás tu najwiece dotýče: protož
[20]
toho lítost weliků majice, učinili sme Sněm krajów našich nynie w městě Čáslawi,
[21]
chtiece aby takowé wéci dobrému obecniemu škodliwé, tudiež i našemu, staweny
[22]
a ukroceny byly a konečně aby přestaly w našich krajích, a pokoj a jednota aby
[23]
mezi námi zachowána a držána byla.

[24]
1. Najprwé sme sie swolili jednostajně a moci zápisu tohoto swolujeme,
[25]
chtiece tomu a z jednostajné wóle to wsichni twrdiece: aby mir a smliwy nynie
[26]
w Praze na welikém sněmu před Hromnicemi učiněné odewšech nás, jakoż na
[27]
koho wedlé jeho powolánie a stawu slušie, byly držány a zachowány we wšech
[28]
kusiech swých, což božského, duchownieho i swětského zawierají, A ktožby nám
[29]
je rušiti chtěl a držeti nechtěl, na takowého a na takowé máme i slibujeme sobě
[30]
wsickni pomocni byti.

[31]
2. It. swolili sme sie, abychom w&ichni jednostajné napřed sami w sobě
[32]
a mezi sebů pokoj a jednotu měli a zachowali, a kdežby potřebie bylo, sobě
[33]
wèrnè a prawè pomáhali na wšecky násilníky, žháře, lůpežníky, zloděje, bezpráw-
[34]
níky i obecně na wšecky zlé a neřádné lidi, kteřížby tyto kraje swrchupsané naše
[35]
společně nebo koho zwláštně w nich hubili nebo hubiti chtěli, aneb ktożby ta-
[36]
kowé lidi zlé a nerádné chowali neb jim kterakkoli pomoc činili, neb je fedro-
[37]
wali w kterém kraji, aneb že by jich newydali k rozkázani hajtmana dolepsaného
[38]
a jeho raddy, tehda máme na i na jich statky a zbožie sáhnúti, jakoito na

[39]
33*


Text viewFacsimile