[1] |
A. I. Psanj cjsaře Sigmunda r. 1424, 1425. 21
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Témuž: druhým psanjm téhož dne žádost swau opótuge, a k roku do Wjdnë na den
|
---|
[4] |
s. Katefiny ulożenćmu ho woli.
|
---|
[5] |
|
---|
[6] |
Sigmund z božie milosti Římský král, po wše časy rozmnožitel říše, a
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
Urozený wěrný milý! Jakož nám píšeš, že ste ty umluwy proto učinili, že
|
---|
[9] |
wám welmi těžko jest, a Ze Wikleföm nemóżete odolati, a prosíš nás za radu,
|
---|
[10] |
a žeby jinák neučinil než jako služebník náš, a naše rozkázánie coZ najdele mö-
|
---|
[11] |
żeś oc. Dosti м druhém listě píšem, co sie nam zdá, a radíme i prikazujem,
|
---|
[12] |
aby téch umluw pro nic nedokonal, a jiné nase wérné téZ k tomu wedl, aby jich
|
---|
[13] |
také nedokonali. Nebby swé dobré slowo i s nimi úplně zmazal a potratil, kteréž
|
---|
[14] |
jsi sobě až sem poctiwè zachowal; a toby i twým budůcjm na wěčnů hanbu a po-
|
---|
[15] |
tupu zostalo; a tohotbychom nepřáli, neż byloby nam toho Żel s prawi wóeru.
|
---|
[16] |
I prosíme opět, aby sie toho nedopůštěl; neb sme wšem kurfurstém, jinym knie-
|
---|
[17] |
žatóm, hrabiem a městóm říšským do Wiedně den s. Kateříny sněm položili zwláščí
|
---|
[18] |
pro wás; a ufáme pánubohu, když sie sjedem, že tu o waši pomoc tak s nimi
|
---|
[19] |
uhodíme, ježto sie wám i nam libiti a hoditi bude. À wěříme, že jinák neučiniš.
|
---|
[20] |
Dán w Tatě, den s. Šimoniše a Judy, králowstwi nasich Uherského oc. w XXXVIII,
|
---|
[21] |
Římského w XV, a Českého w pátém létě.
|
---|
[22] |
Ad mandatum D, Regis: Michael praepositus Bolesl.
|
---|
[23] |
Nobili Ulrico de Rozemberg,
|
---|
[24] |
Consiliario nostro fideli dilecto.
|
---|
[25] |
|
---|
[26] |
Témuz: pfikazuge, aby píjmérj dále s Husity neměl, ale na né s Nikolaem z Lob-
|
---|
[27] |
|
---|
[28] |
Na poli bljž Pohorelic, 1425, 9 Oct.
|
---|
[29] |
Sigmund z božie milosti Římský král, po wše časy rozmnožitel říše, a Uherský,
|
---|
[30] |
|
---|
[31] |
Urozenÿ wèrnÿ milÿ! Däwämet wëdéti, Ze sjewse sie s oswiecenÿm Albrech-
|
---|
[32] |
tem knieZetem Raküskym a markrabi Morawskÿm, synem naším milým, i nemohli
|
---|
[33] |
sme jej s toho swésti, než že wždy chtěl kläster Trebicky obehnati, ać mimo nasi
|
---|
[34] |
wuoli ; a na tom jeho již nemóžem nechati. Pak teď nám přišlo poselstwie od
|
---|