| [1] |
A. I. Psanj cjsare Sigmunda r. 1424. 19
|
|---|
| [2] |
sme k tomu slyseni wzdy powolowali, a nikdy sme proti tomu nebyli, a k tomu
|
|---|
| [3] |
1 bezpeéenstwie sme podáwali, i jesée k tomu slyseni chcem rádi swü woli dati,
|
|---|
| [4] |
jedno aby to bylo k čemu konečnému, ježtoby mohlo naše i té horuny čest-
|
|---|
| [5] |
né a dobré byti, a jeitoby sie ku pokoji chylilo a k řádu. Než o to, aby-
|
|---|
| [6] |
chom k tomu powolili, aby při těch kusiech ostali do té chwile slysenie, o to
|
|---|
| [7] |
my moci nemáme, jakož sám tomu dobře rozumíš: neb jest to duchowni wec,
|
|---|
| [8] |
a ta na nás nesluší, než na papeže; a k tomu ten swü moc dáwá, jakožto
|
|---|
| [9] |
kardinálowi poručil; a ten ještě u Wiedni jest. Než o bezpečenstwie a ji-
|
|---|
| [10] |
stotu, to sme tobě i jiným řekli, a to ještě prawime, a jest to naše stará řeč,
|
|---|
| [11] |
když sie jediné o duchowenstwie smluwie a s kostelem swatým sie smířie, o to
|
|---|
| [12] |
což jsů proti nám učinili, chcem na tč a na jiné dobré lidi: a pány prijiti; a coz
|
|---|
| [13] |
jim slibime a coż wy diete, to jim chcem zdržeti, a na wěky jim ničímž zlým
|
|---|
| [14] |
nespominati, a tak jim to ujistiti, že námi úplně bezpeční budů; jakož to pak tobě
|
|---|
| [15] |
i jinym swedomo jest, kdyż sme komu co odpustili, że sme jemu toho potom ni-
|
|---|
| [16] |
Gimż zlym nezdwihali. Protoż mily wórny ! móżeśli to zwésti o to slysenie, a aby
|
|---|
| [17] |
tiem konec ten neřád wzal, přálibychom toho, a na tomby pánu bohu, kostelu
|
|---|
| [18] |
swatému, wšemu ktestianstwie i nám wdččnč poslúžil. A budešli co k tomu moci
|
|---|
| [19] |
učiniti, a jestližeby sobů dali hnůti, a mělilibychom co wiece k tomu učiniti, jež-
|
|---|
| [20] |
toby sie k dobrému a k řádu chýlilo, to nám ihned daj wedéti; a zwlasce ze jsi
|
|---|
| [21] |
sie s nimi nynie měl sjeti, jakož slyšíme, coby tu porozuměl a na čem ste ostali,
|
|---|
| [22] |
aby nám to dnem i пос! dal wédéti; a ¢iem spiese, tiem nam wětší líbost ukážeš.
|
|---|
| [23] |
Pak o swů wčc jakož si nám po Mrakšowi wzkázal, a jako sme byli řekli dáti,
|
|---|
| [24] |
a zwlášče Bietowskému, to tebe nemá minüti, a chcem drzeti coz sme slíbili; než
|
|---|
| [25] |
nynie w náhle tomu tak nemózem uéiniti. Proto ty sie nad námi nerozpakuj:
|
|---|
| [26] |
neb my tebe nechcem ostati ani nechati. A na to sme Mrakše při sobě ostawili,
|
|---|
| [27] |
że jej chcem počestně k tobě wyprawiti, že nám budeš děkowati. Dán w Tats,
|
|---|
| [28] |
ten úterý po s. Dionysii, léta králowstwi našich oc.
|
|---|
| [29] |
Ad mandatum D. Regis, D. Johanne de Swihow referente:
|
|---|
| [30] |
Michael praepositus Boleslaviensis.
|
|---|
| [31] |
Nobili Ulrico de Rosenberg,
|
|---|
| [32] |
fideli nostro dilecto.
|
|---|
| [33] |
19.
|
|---|
| [34] |
Témuz stjzné pjse o umluwách Zdickjch, zádage na ném, aby z nich wystaupil.
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
Sigmund z božie milosti Římský král po wše časy rozmnožitel říše, a Uherský,
|
|---|
| [37] |
|
|---|
| [38] |
Urozeny wórny mily! Wzali sme list twôj s témi ptiepisy umluw tèch,
|
|---|
| [39] |
které2z ste ucinili a ty sme se pany wazili. Jehozto sie i s nimi welmi diwime
|
|---|
| [40] |
3 *
|
|---|
