[1] |
A. I. Psanj pana Wiléma z Pernštečna r. 1520. 79
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Panu Zdeňkowi z Waldšteina a na Hořicjch : o nesprawedinosti té stáwky, kterauž
|
---|
[4] |
gistý pan Bohuslaw na lidi páně Wilémowy učinil.
|
---|
[5] |
|
---|
[6] |
S. s. w. ur. p. p. a příteli můj milý! Jakož mi píšete o jakéhos pana
|
---|
[7] |
Bohuslawa, — ja newim, pan Bohuslawli jest, čili Bohuslaw, — toho já při tom
|
---|
[8] |
necháwám. Než, bych já wám na wase psani mël dlauhau odpowëd däwati, té
|
---|
[9] |
pře nejsem sw&dom; ale Beskowec, kterćhoż dotycete w swóm psani, ten wim
|
---|
[10] |
oznámí, jaká jest to wśc. Jaki jsem ja zprawen, on mi o to konec zde na Par-
|
---|
[11] |
dubském prźwe; jakoż tomu z jeho psani wiemu wyrozumite. Pak wedle toho
|
---|
[12] |
mně se zdá, pane, že jest se na mé lidi nesprawedliwà stáwka stala od ného, a
|
---|
[13] |
(fe)byste se méli na to lépe poptati. Neb wite dobie, Ze ja wäs sobě hledím se
|
---|
[14] |
wšech stran Sanowali, i lidi waże. Pakliby mi se takowá wéc od wás dála, byla-
|
---|
[15] |
liby odplata k tomu podobná, mnauby to nepřišlo. Ale prosím, ať toho není. Ex
|
---|
[16] |
Pardubic, fer. V. ante epiphaniae Domini 1520. (Nr. 4.)
|
---|
[17] |
|
---|
[18] |
Panu Janowi z Rosenberka a na Strakonicjch, mistru přeworstwj Českého a hejt-
|
---|
[19] |
manu krage Prachenského: aby se konečně rozhodnul, chceli gemu postaupiti
|
---|
[20] |
dědin těch, kterýchž páni z Pernšteina k založenj wětšjho rybnjka potřebugj.
|
---|
[21] |
|
---|
[22] |
S. s. w. ur. p. p. a příteli můj milý! Přálbych wám, byste se dobře měli
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
Jan syn můj píše mi, že ještě konce žádného nemá o to Přílučsko, a že
|
---|
[25] |
|
---|
[26] |
I milý pane a příteli! neznáteli swé škody na tom, jakož já w prawdě pra-
|
---|
[27] |
wim, že neznám škody, než znamenitý užitek wáš: račtež nám také příti toho, což
|
---|
[28] |
jest s waším uzitkem, abychme my sobé také užitek udělali, jakož jistě s welikym
|
---|
[29] |
nákladem musíme jej delati. Ač bez toho můžem rybník tu udélati, ale tak do-
|
---|
[30] |
statečného bez wašeho nemůžem.
|
---|
[31] |
Pak já wás prosím, jako pána a přítele swého milého, co jest s waším
|
---|
[32] |
užitkem a bez waší škody, že to pro nás učiníte. Pakli znáte na tom škodu swau,
|
---|
[33] |
jistě tébychme zaumysla Zádati nechtéli. Pak ráéiteli nám toho příti, wydejtež
|
---|
[34] |
přípis, jakau jistotu wám na to máme udělati; uděláme rádi, a coz dime aneb se
|
---|