EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
406 C. IV. Wypisy ze starých desk dworských r. 1424.

[2]
před a wyznala, že to wšecko swé wčnné práwo, kteréž jest měla na dědi-
[3]
nách, we wsech w Důdlebiech, w Hórce, w Strakonicích i jinde, kdež co ,
[4]
jakožto plněji we dskách zemských psáno stoji, a k tomu, což jest jejie muž měl,
[5]
to jest přede mnů a před mnoho dobrymi, slowütnému panoà3i Petrowi Swatomirowi
[6]
7 Hórky wzdala, a Zàdného sobé práwa na tom nezuostawila. Také jest wyznala,
[7]
że jmenowany Petr mi panie Annś, jejie dceri, po smrti swrchupsané panie Mar-
[8]
grety tiidceti kop groséw wydati; a to priznánie piede mnü a pred mnoho do-
[9]
brymi proto se jest stalo, neb jest w chwili ani desk ani Zádného práwa w
[10]
zemi nebylo; a kdyzby dsky w zemi byly a otewřeny, že to wše, což nahoře
[11]
psáno stoji, pani Margreta Petrowi swrchupsanému slíbila we dsky wložití; a ktožby
[12]
tento list s dobrû woli Petrowa Swatomirowa nahorepsaného mél, ten těž práwo
[13]
ma a bude mieti ke wiem wécem swrchupsanym, jakżto on sam. Tomu na swé-
[14]
domie Oldrich swrchupsany swü jsem peéet priwésil k tomuto listu. Pro lepsie
[15]
swédomie a pewnost pani Margreta nahorepsaná prosila jest urozeného pána Miku-
[16]
là&e Zajiece z Waldeka, p. Jana z Risenburka a Motéje Wisni z Wètinie, tu
[17]
chwili purkrabi na Welesiné, kteriZ si swé peóeti wécem nahofepsanym na swé-
[18]
domie priwésili k tomuto listu. Jenz jest dán léta od narozenie syna bożieho
[19]
leta MCCCCXXIII, ten pátek prede wsemi swatymi.

[20]
28.

[21]
Konrad arcibiskup Pražský Rackowi z Kojsic we 100 kopách zapisuge winici Chlist-
[22]
nowskau bljže Litoměřic. (XVI, 288).

[23]
Na Raudnici, 30 Mare. 1424.

[24]
My Konrad boží milostí Pražského kostela arcibiskup, papežské stolice
[25]
legat, wyznáwáme tiemto listem wšem wóbec, ktoż jej uzrie nebo čtúce slyšeti
[26]
budú, že winici tu blíž Litoměřic Chlistnowsků, ježto sluowe na klínu, w jistých
[27]
swych mezech zasazeni a polożeni, ot nieito slowtitny Purkart, nas nekdy urednik
[28]
najwyśsi i radce, kterémuz sebe i wsech nasich sbozi i klenotuow mimo a nade
[29]
wšecky jiné naše služebníky ty časy swěřili sme, w najpilnejsich naších potřebách
[30]
a w časiech najpotřebnějších, w nichžto zbuzením rozličných a ukrutných wálek
[31]
z roztrżenie wšech lidí w zemi našie České wzniklých, kapitola sw. kostela Praż-
[32]
ského i naše od swých zboží, swobod i pořáduow nelitostiwě jest rozehnána; w
[33]
těch tak nuzných a těžkých puotkách našich i potřebách maje nám již prawený
[34]
Purkart z powinnosti swého úřada jiných pilnèji raditi a k odolání toho zlého
[35]
i k wystrezeni budücnè horsieho z těch počátkuow naďalého pomoci i jiných po-
[36]
moci dobyti; ten pak kříž našeho arcibiskupstwie striebruy pozlatity s holi stiie-
[37]
brnti, misy, kofliky striebrné, kalich zlatý i jiné mnohé dobře drahé klenoty naše

[38]


Text viewFacsimile