| [1] |
386 A. V. Dopisy Táborské od r. 1446.
|
|---|
| [2] |
ličíně ostati, neZ pobyw na Chüsnice, i bral se do Soběslawč. A tu nemaje péče
|
|---|
| [3] |
na se, nepfestáwá kacerowati o prijimáni téla boZieho a krwe božie lidí: wěrných.
|
|---|
| [4] |
Protož dle míru křesťanského WM" prosíme, aby na swém zámce toho kněze ne-
|
|---|
| [5] |
ráčili trpěti; a tohoť WM" doufáme, že to učiniti ráéite. Paklit chce na nase
|
|---|
| [6] |
kněžie kacieřstwie wésti a dowede, račtež někoho swého na Bechyni neb na Želeč
|
|---|
| [7] |
s ním wyslati, Zet naši kněžie mají se jemu z kacieistwie wywesti. A toho od-
|
|---|
| [8] |
powědi wašie žádáme.
|
|---|
| [9] |
Purkmistr a radda města Hradiště Tábor.
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
Oldfich z Rosenberka Táborskym: odpowéd na pfedeilé psanj.
|
|---|
| [12] |
Na Krumlowe, 3 Jan. 1446.
|
|---|
| [13] |
Súsedě milí! Jakož nám píšete o kněze Sigmunda, myt o tom nic ne-
|
|---|
| [14] |
wieme, než chcemť jej o to obeslati, a jestližeby co wedl, jeztoby wésti neměl,
|
|---|
| [15] |
nemienime jemu toho trpéti. Dat Krumlow, fer. IL. post circumcisionem domini
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
|
|---|
| [19] |
Táborštj panu Giřjmu z Kunstatu a z Poděbrad zpráwu činj o nesnázi swé s panem
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
|
|---|
| [22] |
Urozenému pánu Jiříkowi z Kunstatu a z Poděbrad, pánu a přieteli pří-
|
|---|
| [23] |
|
|---|
| [24] |
Službu naši napřed, urozený pane milý, wzkazujeme. Pán z Rosemberka
|
|---|
| [25] |
pro jednoho člowěka oswědčuje se na nás, že jemu jeho nepropůštíme, dotykaje,
|
|---|
| [26] |
żeby se jemu to w miru stalo. Wiet pan z Rosemberka, když sme s ním mír
|
|---|
| [27] |
w Budějowicích konali, tuť sme s ním takowú úmluwu učinili, jestližeby která
|
|---|
| [28] |
strana straně služebníky buďto s jistinů zjimali, a strana k nim se znala a o ně
|
|---|
| [29] |
stála, tehdy ta strana měla stranu obeslati, aby slysala, kteráby wina byla dana
|
|---|
| [30] |
tém slużebnikóm. Tohoť jest pán z Rosemberka, tudiež jeho úřednici, nám wedle
|
|---|
| [31] |
té umluwy neučinili; neb w tom míru jeho úředníci zjímawše nám služebníky, co
|
|---|
| [32] |
sme o ně stáli a psali, a oni na to se neobrátiwše, je u wězení zmořili, jednoho
|
|---|
| [33] |
pak utopili, a jednoho w Sobéslawi odprawili. A téZ pri témž míru toho Bláhu,
|
|---|
| [34] |
o něhož nám TM' a pán wám píše, pozóstawiwše, s pilností se pánem oň i o jiné
|
|---|
| [35] |
|
|---|
