[1] |
A. V. Dopisy Táborské od r. 1441. 371
|
---|
[2] |
listów, w nichž wšem běhóm porozumiete, kterakýť jest jich úmysl a kterakt su
|
---|
[3] |
jedné éekali swého w tom, zdatby mohli powstati, a tuto korunu i nás wšech
|
---|
[4] |
k zkáze přiwesti i wéénému zlému. Neb jiz móZete rozuméti, kterakt se jest
|
---|
[5] |
z nich wypuklo, kterakt sie jiz obsielaji na wie strany, atby sobé pomohli; a
|
---|
[6] |
zwláště píší, když s wámi přímiřie mieti budü, Ze chtie táhnuüti. Protoz tomu roz-
|
---|
[7] |
umějíce přieliš již zlému a nás i wás wšech zkázě, ačbychom sie nepřičinili, račte
|
---|
[8] |
sie již přičiniti a w swých krajích nahoru býti na pole: atby oni widůce waši pří-
|
---|
[9] |
éinu, Że sie diwati jich zlostem nechcete, swé zlosti přestali, a sem ku pomoci
|
---|
[10] |
jemu aby táhnüti nesméli. A jestliže toho zanetbáte a s nimi w nékaké taidinky
|
---|
[11] |
wstúpite, shledáte, že sobě i této zemi mnoho zlého učiníte, a žebyšte potom
|
---|
[12] |
rádi sobě pomáhali, byšte wěděli wedlé koho. Neb cele to wězte, žeť my mó-
|
---|
[13] |
žeme s nimi piimitie mieti i pokoj, kteryż den koli chceme. Protož milí páni, po-
|
---|
[14] |
myslte na to, kterak jich jest dosti málo, a kterak sie tuze zasazuji a ostati sebe
|
---|
[15] |
nemienie, a bojéce se toho, jakoż pisi, by nezaspali, a jakżby jeden utistén byl,
|
---|
[16] |
Zeby sie i jim dostalo: protož račtež na to pomysliti, abyste také nezaspali. Pakli-
|
---|
[17] |
byste jiZ pres to zanetbali a prodléwali priéiniti sie jiZ w skutku bez omlüwánie,
|
---|
[18] |
jižby bylo samému bohu swědomo i wám, Ze sme my sie chtéli rádi priéiniti a
|
---|
[19] |
zlostem sie rozmoci nedati, hrdel i statków swych nelitujic. Pak mateli sie pii-
|
---|
[20] |
činiti, příičiňte sie spésné. Dan w Lichmburce w pondělí po božím wstúpení.
|
---|
[21] |
Hynce z Pirksteina. Jan z Růsinowa.
|
---|
[22] |
(Duška). Pane z Rosenberka! Ač p. Menharta doma nenie, neméj tiem
|
---|
[23] |
omluwy, a ptiéiñ sie; nebt sie tebe najwiec dotýče. Neb byť p. Menhart ani
|
---|
[24] |
p. Jan nebyl, ty môZes sie pticiniti Ale proto pana Jana přísně obešli k tomuto
|
---|
[25] |
našemu listu, i páně Menhartowy úředníky. A zdá mi sie, aby nemeskaje obeslal
|
---|
[26] |
p. Krusinu, atby wzhuoru na pole byl s Plzenským krajem, i p. Michalce i jiné
|
---|
[27] |
w krajiech. Nebt jest toho již weliké potřebie; a nikdá sme neměli času, jakoż
|
---|
[28] |
již děkujíc bohu máme. Protož milý pane a přieteli! nemeškajž obeslati i w skutku
|
---|
[29] |
|
---|
[30] |
|
---|
[31] |
Jan Cabelicky ze Sautic p. Oldfichowi z Rosenberka zpráwu dáwá o p. Ptačkowi a
|
---|
[32] |
o prospěchu wálky panské proti p. Koldowi.
|
---|
[33] |
Na Ratagjch, 11 Jul. 1441.
|
---|
[34] |
Urozenému pánu, panu Oldrichowi z Rosenberka, na mé laskawému.
|
---|
[35] |
Služba má napřed, urozený pane! Od TM" list i dusku hned sem pánu
|
---|
[36] |
poslal; neb mi pilné psal, kterak jest to, Ze jemu dotud poselstwie od TM" žádné
|
---|