| [1] |
296 В. Ш. — Snémown] wéct České r. 1446.
|
|---|
| [2] |
2. Pak žádajíce wzdy napřed cti a chwály božské rozšírenie, a kniezstwa
|
|---|
| [3] |
králowstwie našeho w jednotu uwedenie, wedle kompaktat a listu mírného i smluw
|
|---|
| [4] |
mezi námi společně časy předešlé smluwených a sepsaných, ustanowiwše sie též
|
|---|
| [5] |
jakož swrchu psáno jest, zuostali smy konečně a z jedné nás wšech wuole tak a
|
|---|
| [6] |
na tom, aby mistr Jan z Rokycan k arcibiskupstwi woleny Pražskému byl s na-
|
|---|
| [7] |
żimi wsech pilnostmi a pracemi skutečně poswěcen a potwrzen. A pro snadšie
|
|---|
| [8] |
a také tiem spěšnějšíc té wéci k konci dowedenie, tak sme swolili i swolujem,
|
|---|
| [9] |
aby na sněmu obecném najprwć příštiem, odtud sie nerozjieždějíc, zespolka po-
|
|---|
| [10] |
slowé k tomu hodní zjednání byli a wybráni, kteřížto tu práci a to poselstwie ku
|
|---|
| [11] |
papeži nebo jinam, kdežby tomu najspěšnější konec státi sie mohl, maji na sie
|
|---|
| [12] |
wzieti. A ztrawa jim tudiež zjednána buď, i jiné potřeby k tomu příslušné. A tu
|
|---|
| [13] |
také jisté osoby mají býti wydány, kteréž to poselstwie jménem wšie země k mie-
|
|---|
| [14] |
stu a k konci skutečnému maji wésti. A kterym by sie koli jim obyčejem to
|
|---|
| [15] |
zdálo, s radà zemskü muüdrych lidi jednati, éieZ by koli také peóeti k tomu potře-
|
|---|
| [16] |
bowali a Zádali, neb kto by w to poselstwie byli jmenowáni, tak swolili sme sie
|
|---|
| [17] |
i swolujem, aby tomu Zádny nikoli neotpieral; a otpieralliby kto, my proto státi
|
|---|
| [18] |
w tom máme, a toho sobé wérné a práwé beze lsti radni a pomocni byti s bohem
|
|---|
| [19] |
a se ctí, aby k konci bylo priwedeno skutečnému.
|
|---|
| [20] |
8. A protož my wšichni swrchu psaní, a celý sněm tudiež w Pelhřimowě se-
|
|---|
| [21] |
brany, swolili sme sie, a máme i slibujem, společně a nerozdielně při kusiech a
|
|---|
| [22] |
artikuléch swrchu psanych zuostati, ijiné přátely naše a dobré lidi k témuž wésti;
|
|---|
| [23] |
toto zwlášté pridáwajíce: jestli žeby kto jiný z sněmu obecnieho prwé piistieho a
|
|---|
| [24] |
nad to naše swolenie lepšieho co, a zemi užitečnějšícho, neb k jednotě a swor-
|
|---|
| [25] |
nosti králowstwie blizsieho wydal a powëdèl, a to rozumem wywedl: Ze rade
|
|---|
| [26] |
lepšie miesto má dáno býti. Pakliby snad kto swéwolně čemu nechtěl swoliti, a
|
|---|
| [27] |
rady lepšie newydal ani rozumu, proto my již wždy w tom tak staneme, i státi
|
|---|
| [28] |
společně slibujem a máme.
|
|---|
| [29] |
Na pamět a zdrženie toho, my wšichni swrchu psaní pečeti naše wlastnie
|
|---|
| [30] |
listu tomuto sme přitískli. Jenž jest dán na sněmu wyse praweném w Pelhtimowe,
|
|---|
| [31] |
léta po narozenie syna bożieho po tisici po Gtyfech stech čtyřidcátého šestého, tu
|
|---|
| [32] |
neděli na hod s. Trojice.
|
|---|
| [33] |
|
|---|
