| [1] |
B. III. — Snémown] wéci České r. 1444. 289
|
|---|
| [2] |
jest wšie zemi, Zet se jest tak dálo. A protoť se jest nám zdálo i zdá prwé o
|
|---|
| [3] |
krále mluwiti, aby ta wéc i jiné w kompaktatiech zawrené wéci tiem pewnéjie
|
|---|
| [4] |
i spieše k konci přiwedeny mohly býti.
|
|---|
| [5] |
Potom opět nás dotyéete, Zebychom strhse se s té cesty, k nieZ sme swo-
|
|---|
| [6] |
lili, podali wám jiné o králi oc. Protot se to déje, nebt k snazsiemu téch wéci
|
|---|
| [7] |
dowedeni, o nich mezi námi jest zmienka, zda se nam, Ze od krale jakito od
|
|---|
| [8] |
korene poéináme. Neb ačkoli o Ciesařowě M“ některak dosti dalece smlůwy kom-
|
|---|
| [9] |
paktat okraëujete, wsaktby bez jeho pomoci a příčiny nikoli byly nemohly k ta-
|
|---|
| [10] |
kowému konci přijíti, jakoť sů bohu děkujic s mnohým a welikÿm naším dobrým
|
|---|
| [11] |
přišly. A z tohoť béřeme, žeby dobře bylo počieti od krále.
|
|---|
| [12] |
I hned pak dále tudiež oswědčujete, kterak znáte, že pána tomuto krá-
|
|---|
| [13] |
lowstwi potrebie jest, a že i chcete králi, když řádem podobným zemi užitečným
|
|---|
| [14] |
byloby to jednáno. Nám se zdá, že řád k tomu podobnější, zemi této užiteč-
|
|---|
| [15] |
nější a poctiwější nesnadně muož býti wymyšlen, nežli ten, kterýž našimi předky
|
|---|
| [16] |
od starodáwna držán jest. Na tenž se tehdy naprawme, a ufáme bohu, žeť i král,
|
|---|
| [17] |
i arcibiskup, i pokoj a wše dobré tak mierně projde, ježtoť nemieníme, by w čem
|
|---|
| [18] |
ruoznice mohla býti. A tut se i to shledá, kýmť ta cesta k swolení o krále bude
|
|---|
| [19] |
zawierána; a hned i ty wšicky wěci namluwené prospěšnějie a pewnéjie budú ze
|
|---|
| [20] |
spolka k miestu wedeny moci býti, jako o arcibiskupa i jiné wěci wedle kom-
|
|---|
| [21] |
paktat. Aniž se domniewajte, bychomt o to nechteli stati; jedinét mluwime k to-
|
|---|
| [22] |
mu, atby o to wážně a s prospěchem bylo stáno, tak abychom jiným se okolním
|
|---|
| [23] |
snad w smiech nedali, a některým obyčejem toho sobě, o něž státi máme i chcem,
|
|---|
| [24] |
nékterakZ nezmátli, jeZtoby nám snad potom šlo to tieže. A bychomť wše wy-
|
|---|
| [25] |
pisowali, pro dlühost řeči to opůštieme.
|
|---|
| [26] |
A hned wedle toho pripomináte, kterak Ciesať, z zámluwy maje biskupa
|
|---|
| [27] |
k konci piiwesti a slibiw, i majestát na to daw, tak toho nechal oc. Na to se
|
|---|
| [28] |
nám zdá již w třetiem kusu dosti odpowědieno, ježto muožete rozuměti, námiliť
|
|---|
| [29] |
jest to, čili wámi neb kým sešlo.
|
|---|
| [30] |
Potom opět nezdá se wám, by pokoj w zemi byl králem, příklad toho na
|
|---|
| [31] |
Cies. M“ dáwajíc, kterak sů za něho mnozí odpowiedali эс. Mnohot se jest JM"
|
|---|
| [32] |
dobrého w zemi, w duchowenstwí i w řádu swětském stalo, práwa nawrácena ze-
|
|---|
| [33] |
manuom i městuom, a potwrzena, kteráž byla od drahně let před tiem tejmet
|
|---|
| [34] |
poražená a potuchlá, a některým také i nowá dána; a ještěť i dnes mnozí to čijí,
|
|---|
| [35] |
cot skrze JM* maji dobróho. Pak ktot' si jemu w tom piekażeli, muożte rozumóti,
|
|---|
| [36] |
kterakůť sů čest získali, aneb k kterémut jest druhým to příslo k konci. A byt
|
|---|
| [37] |
JM' byl żiw do této doby zuostal, bezpochyby ufáme tomu, žeby kompaktata
|
|---|
| [38] |
i wšicky tyto wěci již byly ku podobnému konci přišly.
|
|---|
| [39] |
31 *
|
|---|
