[1] |
B. Ill. — Suémown] wéci Ceské v. 1443. 283
|
---|
[2] |
k tomu pticiniti chce, atbych o to konec měl. Tut sem opět druhé poslal Jero-
|
---|
[3] |
nyma do Widně, a z Widně do Nowého Mésta. Jakzt jest prwé bez konce jez-
|
---|
[4] |
dil, též i tu bez konce piijel. A wida tu nekoneénost od JM" i od jeho raddy,
|
---|
[5] |
i oswédéil sem to p. Kristoforowi i pánóm Morawskym i jinym dobrym lidem, ze
|
---|
[6] |
mi se od JM" nic koneéného státi nemuoZ, Zet o to mysliti musim, a s JM" zà-
|
---|
[7] |
dného pfrimérie nemaje, atbych mohl JM“ aneb jeho poddaným škodu učiniti. A
|
---|
[8] |
jesée wzdy pres to nechtél sem, ait sem přijel na Pohořelice ten den před božím
|
---|
[9] |
tělem, kdyžť sů Pohořelice bořili, ku p. Kristoforowi a Ebzarowi. Tut sem jich
|
---|
[10] |
prosil p. Kristofora a Ebzara, že buoh wie, žeby mi wálka s JM“ ani s tů zemí
|
---|
[11] |
milá nebyla, atby se k tomu priéinili, atby mi se sprawedliwé stalo; paklitby toho
|
---|
[12] |
nebylo, żetbych jiż wiece obsilati nemohl, ale na to pomysliti, éeho2by mi pán
|
---|
[13] |
buoh poprel. Nebt sem, tot buoh wie, na posly a sám pracuje, na to tak mnoho
|
---|
[14] |
naložil, jakoztby mi JM' mél uéiniti. A howěl sem jeióe od božieho těla aż do
|
---|
[15] |
tej chwile, ażt se to i stalo. A cożt sem uétinil, uéinilt sem bohdá řádně, jako
|
---|
[16] |
|
---|
[17] |
It. Pte sluiebnika mého Filipka. Kdyżt jest byl, takt on prawie, u JM"
|
---|
[18] |
krále Římského, tuť mu jest zadržel za jeho službu něco peněz, a z toho jest
|
---|
[19] |
JM* upominal. A takt on prawie, že jest smluwen p. Kristoforem a Ebzarem, Ze
|
---|
[20] |
jemu toho JM' mél penieze položiti na den jmenowitý na s. Jakuba, jakožť list
|
---|
[21] |
swědčí, kterýžť jest wydal Hoznoymarowi a Filipkowi. A kdyzt sü jemu na ten
|
---|
[22] |
den penéz nepolozili, i obeslal jest p. Kristofora i Ebzara. A potom se jest Fi-
|
---|
[23] |
lipek wystříhl podlé mne protiw JM", jako slużebnik muoj. A kdyzt mi JM' spra-
|
---|
[24] |
wedliwé učiní, a služebníku mému, radéjitbych JM“ slúžil, na čemžbych se hodil,
|
---|
[25] |
neżbych JM' hnéwal. Paklit mi wždy JM“ sprawedliwé neučiní, i služebníku mému,
|
---|
[26] |
musimt o to myslii wsemi obyéeji, cožby mého poctiwého bylo, a JM“ i jeho
|
---|
[27] |
poddaným uskoditi oc. (sic).
|
---|
[28] |
|
---|
[29] |
Páni Cestj oznamugj p. Oldfichowi z Rosenberka, Ze pokládagj sném w oktáv no-
|
---|
[30] |
wého léta n. př. do Prahy.
|
---|
[31] |
|
---|
[32] |
Urozenému pánu Oldrichowi z Rozemberka, prieteli našemu milému.
|
---|
[33] |
SluZbu swü wzkazujem, urozeny pane, prieteli mily! Dáwámet wedéti, 2e
|
---|
[34] |
když sme z Wiedni wyjeli, obeslali sme p. Ptaéka, a s ním i s Trčků sme na
|
---|
[35] |
Lipnici rozmluwili o sněmu, chtějíce od nich srozuměti, kdyby se jim zdálo aby
|
---|
[36] |
položen byl. Na to nám swů odpowěd dali, že se žádnému lépe nehodí sněm
|
---|