Facsimile Lines

354

Page

[1]	203
[2]	spisové od kohokoli pocházející nemají. Protož za všetečnau nešle-
[3]	chetnost uznávati máme učení, kterýmž se Písma svatá praví býti
[4]	nedostatečné k rozezvnání rozepří o artikule náboženství křesťanského.
[5]	Podobné iu éenfí Entuziastüv a Stenkfeldiánüv bud proklaté,
[6]	kteříž Písma svatá praví býti literau zabíjející.“ (Řeči adv. I 47).
[7]	Slovacius podnikl práci velikou, velmi záslužnou.
[8]	Výklady jeho nejsou sice populární, ale byly zajisté znamenitou
[9]	pomůckou kazatelům jiným, kteří z nich jako z nevyčerpa-
[10]	telné studnice mohli vážiti veliké množství dobrých, důkladných
[11]	vysvětlení.
[12]	Současníkem Slovaciovym byl Jive Dikast (Dicastus) z Miř-
[13]	kova (nar. okolo 1560, + v Zitavé 1630). Byl kněz pod obojí. Jsa
[14]	farářem v Týně, zvolen byl r. 1619 za administratora dolní konsistoře
[15]	protestantské. Když byl 13. prosince 1621 vydán patent proti praedikan-
[16]	tům, očekávalo se, že se Dikast vzmuží k odporu; ale ponížil se více
[17]	než ostatní: hleděl hyperloyalními projevy dřívější svou stranickost
[18]	přivésti v zapomenutí; krále, kterého korunoval, prohlásil za nepřítele
[19]	vlasti, přál císaři vítězství a opakoval to ve svém kázání. Ale nebylo
[20]	mu to nic platno: musil přece opustiti vlast a odebrati se do vyhnan-
[21]	ství, čímž byl učiněn konec konsistoři evangelické. (Winter, Život
[22]	cirk. 1 284, 341—342 ; A. Gindely, Gesch. der Gegenreformation in
[23]	Bóhmen, Leipz. 1894, 104—105.)
[24]	Vydal dvé postilly:
[25]	I. „Postylla, nebo kázání krátká na evangelia svatá . . . k utwr-
[26]	zení víry křesťanské a života poboZného prostějším v lidu Božím
[27]	nápomocná. Vydaná jazykem českým od kněze Jiříka Dykasta
[28]	Mířkovského, faráře při kostele S“ Štěpána Velikého v Novém
[29]	Městě Pražském. Léta Páně MDOXII.“ [Mus. 35 C 4 (díl 1.), 35 C 5
[30]	(dfl 2.), un. 54 F 46.]
[31]	Díl 1.: Na počátku jest výčet jmen českých pánův, jimž
[32]	kniha tato jest věnována, pak jest předmluva (v mus. tisku 35 C4
[33]	jen 2 listy, konec schází, v univ. schází tit. list i předmluva). Díl1.
[34]	obsahuje kázání od 1. neděle adventní do úterka svatodušního. Jed-
[35]	notlivá kázání jsou věnována různým osobám, jimž chtěl se Dikast
[36]	zavděčiti. Na př. 1. kázání napsáno jest „ku potěšení urozenému
[37]	panu Jiljímu Pergerovi z Častolovic, měštěnínu a primasovi Nového
[38]	Města Pražského“, 2. kázání „ku potěšení panu Jiříku Švikovi z Lu-
[39]	konos ete. a každému křesfanu pobožnému“, atd. Před textem bibli-
[40]	ckým spisovatel klade úvod, obsahující povšechnou úvahu o tom, co
[41]	jest v textě obsaženo. Leckdy v úvaze té dotýká se i věcí světských,
[42]	Jubilejních spisů č. XII, 14

Text view • Facsimile