[1] |
|
---|
[2] |
cíře, který ji všelijak bludem poskvrnil, tak že polepšení hodna neni.*
|
---|
[3] |
(Klfé IT, 48, Jir. II, 221—422.)
|
---|
[4] |
Jesuita Ondrej Modestin, (1558—1601), znatel jazyků
|
---|
[5] |
slovanskych, kazatel v Olomouci a v Praze, rektor kolleje u sv.
|
---|
[6] |
Klimenta, přeložil z polštiny postillu Jakuba Wujka z Wa-
|
---|
[7] |
growce. (Jg. 216, Лт. П. 42.)
|
---|
[8] |
Jakób Wujek, člen řádu T. J., byl vedle Skargy z nejzna-
|
---|
[9] |
menitějších kazatelůstoletí XVI. R. 1575 vyšla jeho „Po-
|
---|
[10] |
stylla katoliczna wieksza“, obsahující 100 dlouhých kázání,
|
---|
[11] |
jež jsou naskrze buď dogmatická nebo dogmaticko-moralní a polemická,
|
---|
[12] |
vynikajíce důkladným vyčerpáváním látky, živostí a krásou slohu.
|
---|
[13] |
Pro svou drahotu a obšírnost nebyla přístupna lidu. Proto Wujek
|
---|
[14] |
sepsal postillu novou, kratší; s názvem „Postylla katoliczna
|
---|
[15] |
mniejsza“, obsahující 134 synthetickfch homilif, Tyto dvé postilly
|
---|
[16] |
s překladem biblí zjednaly Wujkovi pfífjmí polského Jeronýma,
|
---|
[17] |
tvůrcebiblické polštiny. (A.Mužík, Stručný dějepis kazatelských
|
---|
[18] |
literatur slov., Praha 1875, str. X—XI.)
|
---|
[19] |
Modestin přeložil do češtiny postillu menší: „Po-
|
---|
[20] |
stylla aneb kázání evangelitská na neděle a svátky ce-
|
---|
[21] |
lého roku...vydaná skrze Jakuba Wujka z Wagrowce
|
---|
[22] |
ete., Doktora Písma S v Polské řeči,anyní zasenačesko
|
---|
[23] |
prelozena.“ (Ve 4°, univ. 54 B 90.) Obsahuje dva díly; 1. díl
|
---|
[24] |
dělí se opět na dvě části: 1) kázání na evangelia dní neděl-
|
---|
[25] |
ních, a 2) kázání na evangelia dní svátečních; podobně díl
|
---|
[26] |
druhý. Hranicí mezi oběma díly jest kázání na den nejsvětější
|
---|
[27] |
|
---|
[28] |
Postilla tato vytištěna byla v Litomyšli, u Andr.
|
---|
[29] |
|
---|
[30] |
Na počátku každého dílu jest předmluva. Před-
|
---|
[31] |
mluva k 1. dílu jest věnována biskupu Olomückému, Stanislavu
|
---|
[32] |
Pavlovskému, od překladatele kněze Ondřeje Modestina Hradeckého.
|
---|
[33] |
Překladatel dotýká se v ní též „Pikhartův“, kteří prý po domech se
|
---|
[34] |
scházejíce výkladů písma sv. užívají do kostela nechodíce. Všudy prý
|
---|
[35] |
jest plno „nešťastného koukole, to jest rozličných spisův, traktatův,
|
---|
[36] |
výkladův a postyl kacitskych*, a často stává se, že i mnozí
|
---|
[37] |
z katolíků je čtou, vymlouvajíce se, že se katolických nedostává. Před-
|
---|
[38] |
mluva k dílu 2. jest od Wujka („k věrnému a pobožnému čte-
|
---|
[39] |
náři“); autor horlí v ní mezi jiným proti „kacířům“, kteří „evangelit-
|
---|
[40] |
skými“ se nazývajíce, odporují všelikým výkladům doktorův katoli-
|
---|
[41] |
ckých; polemisuje též s Lutherem.
|
---|