| [1] |
|
|---|
| [2] |
po voněch městech hampýsuov, tancův, neřádův, her, zlých žen!
|
|---|
| [3] |
Mnedle, mnoho-li káží, volají, mnoho-li se na to upláčí? A dějí-liť
|
|---|
| [4] |
kdy co, ale slabě. Právě jako onen věžník starý, když blachne jednů:
|
|---|
| [5] |
hav!, a jednét mu vrže kus chleba, a neb taléž, hnedť nechá: takéž
|
|---|
| [6] |
oni, kdyžť mají dobré bydlo a palec jim podmaże, hnedt vše
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
Od takových kněží nemohon ovšem lidé očekávatíi,
|
|---|
| [9] |
že by je vedli k spasení: „Toto kněžstvo leckams jinam lid vede,
|
|---|
| [10] |
ono onam, ono onam“ (299b); „nynější mnozí kazatelé leckams jinam
|
|---|
| [11] |
ukazují, než k zákonu božímu, ledakdes jinde hledají spasení...“
|
|---|
| [12] |
atd. (304%), a tak zavádějí lid od Boha.
|
|---|
| [13] |
A lid jim věří, neboť dovedou napínati obrazotvornost lidskou
|
|---|
| [14] |
různými výmyšlenými věcmi, všelikými „básněmi“, nejistými děvy atp.
|
|---|
| [15] |
Vedou lid „К lecjakÿms bobonkuom nejistÿm a zákon Boží kdes
|
|---|
| [16] |
v kautě“ (75%); „lecjakés jim básně pravili a praví a zákona Božího
|
|---|
| [17] |
nechají“ (144%; pod. 178», 335%, 3395). „Máš do téch zákonníkuov
|
|---|
| [18] |
pokrytých, že šesterau věcílidi svodí: jedno lží, dvuhé uměním,
|
|---|
| [19] |
třetí divy, jakož to bylo za onoho Kapistrána, čtvrté náboženstvím
|
|---|
| [20] |
pokrytym, pośmirnym, pótó sliby, anit: ,A, a, jedno bud s námi a do-
|
|---|
| [21] |
pomuožemeť tohoto atohoto a budeš zveleben !* A šesté hrozbau, aniť:
|
|---|
| [22] |
„A, a, musíte do pekla, však ste odřezanci a vypadlí z poslušenství,
|
|---|
| [23] |
nejste v církvi svaté, jste v klatbě!', — Zet toho na&plechají! . .* (335b).
|
|---|
| [24] |
Tím vším mohou špatní kněží lid snadno sváděti,
|
|---|
| [25] |
protože tento oddává sevesvépověrčivostirádrůzným
|
|---|
| [26] |
zevnějším ceremoniím, „zevnitřním svátostem“, jimiž
|
|---|
| [27] |
se dá snadno uloviti. Byla otom již všeobecná zmínka v I. části;
|
|---|
| [28] |
zde to doplníme zvláštními doklady o tom, čím špatní kněží hlavně ze
|
|---|
| [29] |
ziskuchtivosti lid k sobě vábí a od pravé víry svádějí; jsou to:
|
|---|
| [30] |
1. odpustky *%: „odpustci“, k nimž lidé běží ne:lbajíce zákona
|
|---|
| [31] |
božího a přikázání jeho (102%, 117%, 120°, 144% 246", 274^ a t. d.).
|
|---|
| [32] |
„A teď... nám kněží Iháti néco selzi a povédi lehkého, kde bychom
|
|---|
| [33] |
snadně odpuštění hříchuov mohli vzíti: abychom mše zakaupili
|
|---|
| [34] |
a vigiljí a pokropili se. Ale vziti svůj kříž, zapříti sebe, nepřátely
|
|---|
| [35] |
milovati, — tomu hřbet obrátíme!“ (299). „Kněží Ilháři lehce spasení
|
|---|
| [36] |
ukáží: „Tuto máme toliko odpustkuov, tuto toliko. Tuto když políbíš
|
|---|
| [37] |
a tuto vložíš, budeš htíchuov prázden.“ A Ježíše nedbají, ano v něm
|
|---|
| [38] |
|
|---|
| [39] |
95 „Odpustky byly v neblahé paměti od událostí r. 1412, kterými z nich
|
|---|
| [40] |
byly vzaly vlastní počátek domácí nepokoje pro náboženství. Strana pod obojí
|
|---|
| [41] |
neuznávala žádného prospěchu z nich a duchovní neschvalovali jich lidu.“ Tomek,
|
|---|
| [42] |
Déj. Pr. IX. 173.—174.
|
|---|
