| [1] |
Č. 347: 30. listopadu 14837. 238
|
|---|
| [2] |
My Oldřich z Rosenbergka vyznáváme tiemto listem všem nyniším“ i budúcím,
|
|---|
| [3] |
že přišli před nás naši věrní milí měšťané a přebyvatelé městečka našeho z Svinóv
|
|---|
| [4] |
a spravili nás, že neboštík pan Jindřich z Rosenbergka, otec náš, prodal jim za určené
|
|---|
| [5] |
penieze, kteréž jest ot nich vsal“ penězi hotovémi, královo právo a že jim ten list
|
|---|
| [6] |
na to právo otcem naším daný vzat jest na Novém hradě, když sú nepřietelé hradu
|
|---|
| [7] |
dobyli; a prosili nás, abychme jim to právo královo našim novým listem potvrdili.
|
|---|
| [8] |
A my znamenajice vuoli otce našeho, jich pokoru, prosbu k uslyšční hodnú, užitek
|
|---|
| [9] |
a prospěch jich, to jisté právo královo jim všem v tomu“ našěmu“ městečku i v pěti
|
|---|
| [10] |
mlýnech k městečku příslušějícím“ přebyvatelóm potvrdili sme a tiemto listem po-
|
|---|
| [11] |
tvrzujem, takové: Aby každý člověk téhož našeho městečka i mlýnóv přebyvatelé
|
|---|
| [12] |
své všecko zbožie movité i nemovité, kteréms by kolivěk ménem to bylo jmenováno,
|
|---|
| [13] |
měštěnín neb podruh, muž neb žena, mohl dáti neb otkázati vespolek neb rozdielně,
|
|---|
| [14] |
za zdravého života neb na smrtedlné posteli; komužkolivěk a kdyžkolivěk bude
|
|---|
| [15] |
chtieti, ale jen člověku našeho panstvie, bez našie i našich budúcích příkazy i odpory
|
|---|
| [16] |
všelikaké. Pakli který muž nebo žena z nahořepsaného městečka i mlýnóv by umřel
|
|---|
| [17] |
bez rozkázání svědomého, tehda jeho všecko zbožie movité i nemovité nemá na
|
|---|
| [18] |
nás ani na našě budůcí, ale na toho sešlého neb umrlého člověka najbliší přátely
|
|---|
| [19] |
našeho panstvie má spadnúti bez našie i nasiech budûcich přékazy všelikaké. A při-
|
|---|
| [20] |
hodilo-li by se, že by který člověk neb přebyvatel nahořepsaného městečka i mlýnóv
|
|---|
| [21] |
umřel a po sobě děti ostavil k létóm nedošlé, theda“ vešken statek těch sirotkóv
|
|---|
| [22] |
po jich otci má v knihy sirocie psán býti a přietelé neb poručníci téch sirotkóv,
|
|---|
| [23] |
kteří by se V ně uvázali neb v jich statek, mají ten statek zaručiti vedle obyčeje
|
|---|
| [24] |
dřevního, aby sirotkóm úplně byl zachován bez umenšenie. A umřeli by který sirotek
|
|---|
| [25] |
let nedošlý, tehda jeho diel na živé zuostalé má spadnůti. Pakli by všichni sirotci
|
|---|
| [26] |
zemřeli, dříve nežli by let došli; tehda vešken jich statek, jakož v kniehách bude
|
|---|
| [27] |
zapsán vedle rozkázání otce jich, ač by rozkázal, pakli by nerozkázal, tehda na jich
|
|---|
| [28] |
najblišie přátely našeho panstvie má spadnůúti, k něms“ my ani naši budúcí nižádného
|
|---|
| [29] |
práva nemáme mieti. Tomu všemu na jistotu a pevnost svú sme pečet k tomuto
|
|---|
| [30] |
listu velikü přivěsiti kázali. JenZ jest dan v Crumlové den svatého Ondřeje,
|
|---|
| [31] |
léta od narození syna božieho čtyřistého třicátého sedmého.
|
|---|
| [32] |
Na hedv. šnůře červ.-bílé přivěšena velká pečeť z vosku přirozené barvy: v levo běžící kůň
|
|---|
| [33] |
s jezdcem, který drží v pravici vytasený meč, v levici štít s růží; nápis: Sigillum - ulrici - de -
|
|---|
| [34] |
rosenberg « Na rubu pečeti sekret z červ. vosku: na štítě růže, nápis: Sigillum - dni - ulrici- de -
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
Na rubu písmem 16. století: List obdarování na královo právo od Oldřicha z Rozmbergka
|
|---|
| [37] |
|
|---|
| [38] |
a) tak or. b) tak or., správně „příslušejících“.
|
|---|
| [39] |
30
|
|---|
