| [1] |
C. 289—290: 13. února — 19. března 1436. 197
|
|---|
| [2] |
úředníky k tomu usazenymi se v8í opatrností i ohradü, kteráž při tom z práva
|
|---|
| [3] |
i z obyčeje má zachována býti, aneboli tiem řádem, kterýž by v zemi byl, zapsal
|
|---|
| [4] |
a utvrdil. Tomu na svédomie své jsme pečeti přivěsili k tomuto listu. Jenż jest
|
|---|
| [5] |
dán na Crumlově léta od narozenie syna božieho tisícieho čtrstého třidcátého šestého,
|
|---|
| [6] |
ten pondělí před svatým Valentinem.
|
|---|
| [7] |
Na perg. proužcích přivěšeny čtyři pečeti: 1) velká pečeť Oldařicha z Rožmberka, popis viz
|
|---|
| [8] |
u č. 8, rozbita. 2) Matěje Višně z Větřní, popis viz u č. 102, olámána. 3) zlomek pečeti Chvala
|
|---|
| [9] |
z Chmelného, srv. u č. 211. 4) z černého vosku, na štítě tří obrněné nohy, nad helmou křídlo, nápis:
|
|---|
| [10] |
/// z hradenyna (poškozena).
|
|---|
| [11] |
Na rubu písmem 15. stol.: Na jednu kopu platu v Kundraci na Janově Střelce dvoru do Svinüv.
|
|---|
| [12] |
290. V Budíně, 19. března 14836.
|
|---|
| [13] |
Císař Zikmund Olařichovi z Rožmberka: žádd znovu, aby přijel na sněm do
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 863, or. pap.
|
|---|
| [16] |
AČ. I, 42 č. 51. — Palacký, UB. II, 4655 č. 958. — RI. XI, 11292.
|
|---|
| [17] |
Zigmund, z boZie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše a uherský,
|
|---|
| [18] |
|
|---|
| [19] |
Urozený věrný milý! Vieš dobře, kterak sme ondy v Bělohradě, milému pánu
|
|---|
| [20] |
bohu děkujíc, s legáty svatého zboru a se pány a posly královstvie Českého k nám
|
|---|
| [21] |
poslaným“ o všecky věci v dobrý konec uhodili a sě dobrotivě a s slavným koncem
|
|---|
| [22] |
rozjeli na tom ostavše, že na s. Jiřie nynie příštieho mámě sě s nimi v Jihlavě
|
|---|
| [23] |
sjeti,” a skonajíce ty véci smluvené, ve jméno boZie do zemé naá&ie táhnüti. A ponévadZ
|
|---|
| [24] |
páni, zemané i města tu proti nám a k nám potähnü, nás přijímajíce, protož od
|
|---|
| [25] |
tebe žádáme, snažně napomínáme i prosíme, aby s6 pro nasi i svi čest, pro to
|
|---|
| [26] |
zemské a obecné dobré k tomu strojil a připravil, když tě páni obešlí, aby vzhuoru
|
|---|
| [27] |
byl a proti nám táhl: to tobě vším dobrým milostivě chcem zpomanúti, úffajíce,
|
|---|
| [28] |
poněvadžs nás v našich protivnostech neopustil, že v té našie i své ač bohdá ščast-
|
|---|
| [29] |
nosti také podlé nás budeš. A též sme uroz. Crušinovi z Švamberka a Burjanovi
|
|---|
| [30] |
z Gutštena zvlášče a všem jiným pánóm, zemanóm a městóm kraje Plzenského
|
|---|
| [31] |
vóbec psali, aby pro naši i svú čest a pro zemské dobré, když je páni obešlí,
|
|---|
| [32] |
vzhuoru byli, sé připravili a s tebú k nám a proti nim táhli. Dán v Budíné
|
|---|
| [33] |
|
|---|
| [34] |
1) viz pozn. 2 na str. 195. 2) viz pozn. 4 na str. 195.
|
|---|
