| [1] |
160 C 232—233: 20—380. července 1433.
|
|---|
| [2] |
na svaty Havel‘ najprv příští a druhú kopu na svatý Jiří? potom příští, a tak na každý
|
|---|
| [3] |
rok. A jestliže by sě biskupští lidé s našimi lidmi v té vsi v Borkovicích spolusedícím“
|
|---|
| [4] |
o ten plat nemohli smluviti aneb o to, což sú zespolka za plat dali, tehdy aby jie
|
|---|
| [5] |
naši lidé mohli splatiti, kdyZ by sé jim zdálo. Tomu na pevnost svú sme pečet při-
|
|---|
| [6] |
věsili k tomuto listu. Jenž jest dán na Crumlově léta od narozenie syna božieho
|
|---|
| [7] |
čtyrstého třidcátého třetieho, ten pondělí před svatů Maří Mandalenůú.
|
|---|
| [8] |
Na perg. proužcích přivěšena malá pečeť z červ. vosku, na štítě i nad helmou růže, nápis:
|
|---|
| [9] |
sigil - ulrici - de - rosenberg - `
|
|---|
| [10] |
233. V Třeboni, 30. července 1438.
|
|---|
| [11] |
Olařich z Rožmberka, Brus ze Zahrádky, hejtman třeboňský, a Beneš z Chotěmic
|
|---|
| [12] |
vyznávají, že Jan řečený Kbelec v Lužnici postoupil své dvorce v Lužnici Janovi,
|
|---|
| [13] |
opatovi kláštera Třeboňského.
|
|---|
| [14] |
Praha, archiv ministerstva vnitra: A III. č. 148, or. perg.
|
|---|
| [15] |
My Oldřich z Rosenberka, Brus s Zahrádky, v tu chvíli hautman na Třeboni,
|
|---|
| [16] |
a Beneš z Chotěmic vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej čísti nebo ótüce sly&eti
|
|---|
| [17] |
budů, že slovutný Jan řečený Kbelec z Lužnice před nás přišel a dobrovolně vy-
|
|---|
| [18] |
znal, že v Lužnici což má na dvorciech na lidech s tiem se vším, což k tomu pří-
|
|---|
| [19] |
slušie, a tak, jakož sám držal, mocně jest vzdal a vzdává bratru svému, nábož-
|
|---|
| [20] |
nému a poctivému knězi Janovi, opathovi v tu chvíli cláštera Třeboňského, tak aby
|
|---|
| [21] |
za Kbelcova života jeho zdravého aneb i po jeho smrti s tiem se vším mohl ja-
|
|---|
| [22] |
kožto s svým vlastním učiniti, což by sě jemu zdálo. Kteréžto vyznánie a vzdánie
|
|---|
| [23] |
před námi proto sě stalo, neb jest v tu chvíli pro büfi a pro nepokoj v zemi ke
|
|---|
| [24] |
dckám zemským přístup nemohl býti; než když by dcky otevřeny byly a k nim
|
|---|
| [25] |
přístup mohl býti, že jest pan Kbelec nahořepsaný slíbil knězi opathovi, bratru svému,
|
|---|
| [26] |
to vzdánie svrchupsané dckami ujistiti a utvrditi podle řádu a běhu země této. Pakli
|
|---|
| [27] |
by jeho buoh neuchoval, tehdy aby toto vyznánie a vzdánie tak mocno bylo, jakož
|
|---|
| [28] |
by sé dekami stalo a pfed úředníky. Tomu na svědomie svú jsme pečeti s naším
|
|---|
| [29] |
dobrým vědomím přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán v Třeboni léta od na-
|
|---|
| [30] |
rozenie syna božieho tisícieho čtrstého třidcátého třetieho, ten čtvrtek po světie Martě.
|
|---|
| [31] |
Na perg. proužcích přivěšeny tři pečeti: 1) menší pečeť Oldřicha z Rožmberka, popis viz
|
|---|
| [32] |
u č. 2. 2) z černého vosku, na štítě orlice v pravo hledící, nápis: : Sigillum - brussonis - de -
|
|---|
| [33] |
zahradka 3) z čer. v., na štítě (fi bfevna, nâpis : S » benessii - de - chotiemicz : — Na rubu
|
|---|
| [34] |
pismem 15. stol.: Littera super curiam in Luznicz. D 4.
|
|---|
| [35] |
a) tak or.
|
|---|
| [36] |
1) 16. října. 2) 23. dubna.
|
|---|
