| [1] |
124 С. 181—182: 14. dubna—8. června 1431.
|
|---|
| [2] |
z Plavna, purkrabí míšeňského a hofrychtéře kr. Zikmunda, s Alšem ze Šternberka
|
|---|
| [3] |
a z Holíce, ucinéném králem Zikmundem.
|
|---|
| [4] |
|
|---|
| [5] |
182. V Bamberce, 8. cervna 1481.
|
|---|
| [6] |
Král Zikmund dává Olařichovi z Rožmberka plnou moc, aby se smluvil jeho
|
|---|
| [7] |
jménem s Kundátem Kapliřem ze Sulevic o postoupení královského hradu Zvikova.
|
|---|
| [8] |
Orlík, Schwarzenb. archiv: IA“ ad No 10, or. perg.
|
|---|
| [9] |
AČ. I, 82 č. 36. — Tamże XV, 297 6. 12. — Palacký, UB. II, 187 č. 725 (reg.). — RI. XI, 8611. —
|
|---|
| [10] |
Sedláček, Zbytky register krdl. 179 è. 1294.
|
|---|
| [11] |
Srv. dopis Martínka z Bavorova Oldtichovi z R. z 25. unora 1432 (níže č. 205), z něhož
|
|---|
| [12] |
patrno, že Zvíkov byl Oldřichovi postoupen nejspíše až poč. r. 1432; srv. dále vyznání Kunáta
|
|---|
| [13] |
Kaplífe ze Sulevic z 29. června 1433 (níže č. 230). S otázkou postoupení Zvíkova souvisí několik
|
|---|
| [14] |
podvržených listin, jimiž chtěl Olařich jednak posiliti své nároky na Zvíkov jakožto na dědičnou
|
|---|
| [15] |
zástavu (srv. dočasnou zástavu Zvíkova v listině z 19. října 1437, níže otištěnou), jednak nabýti
|
|---|
| [16] |
Hluboké (srv. Schmidt, Die Fdlschung von Kaiser- und Kónigsurkunden durch Ulrich v. Rosenberg,
|
|---|
| [17] |
MVGDB XXXIII, 189 a d., 193 a d., 200 a d.; Mareš, Padělané diplomy rožmberské, ČČH. I, 376 a d.,
|
|---|
| [18] |
379 a d., 882 a d.). — Výklad Sedaláčkův, Hrady XI, 31. a Tylův, Paměti Zvíkovské, 53 o postoupení
|
|---|
| [19] |
Zvíkova byl založen mylně na falsech.
|
|---|
| [20] |
My Zigmund, z božie milosti římský král, po vše časy rozmnožitel říše a uher-
|
|---|
| [21] |
ský, český, dalmacký, charvátský etc. král, vyznáváme tiemto listem přede všemi,
|
|---|
| [22] |
kdož jej uzřie anebo čtúc uslySie, Ze sme plnü moc a svü vuoli dali a tiemto listem
|
|---|
| [23] |
naším dáváme uroz. Oldřichovi z Rozemberka, věrnému našemu milému, tak, aby sě
|
|---|
| [24] |
smluvil jménem naším s slovutným Cunátem Kaplířem z Sulejovie! o sstûpenie hradu
|
|---|
| [25] |
na$ého Zviekova, o vézné, kteréZ jest aZ do sie chvíle zjímal, i o jiné věci, kteréž
|
|---|
| [26] |
k tomu hradu příslušejí; a cožkoli v tom svrchupsaný Oldřich s Cunáthem nahoře-
|
|---|
| [27] |
psaným smluví a zjedná, k tomu je ke všemu naše dobrá vuole, tak pevno to chtice
|
|---|
| [28] |
mieti, jakož bychom sami osobně to jednali. A toho na svědomie pečeť naščho krá-
|
|---|
| [29] |
levského majestátu kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán v Bamberce
|
|---|
| [30] |
léta po božiem narození tisícieho čtyřstého a potom třidcietého prvnieho, ten pátek
|
|---|
| [31] |
po sv. Bonifacii, let královstvie našich uherského etc. v XLV, římského v XXI. a čes-
|
|---|
| [32] |
|
|---|
| [33] |
Ad mandatum d. regis
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
Na červ.-bílé šňůře přivěšena oboustranná pečeť krále Zikmunda. — Na rubu listiny písmem
|
|---|
| [36] |
15. stol.: „List, aby s& pan Oldřich z Rozmberka smluvil s Cunátem o Zwiekov, královů volí.“
|
|---|
| [37] |
1) Kunát Kaplíř ze Sulevic byl purkrabím král. hradu Zvíkova (Sedláček, Hrady XI, 30).
|
|---|
