| [1] |
Č. 163: 23. října 1429. 111
|
|---|
| [2] |
Podolec tehdy také též bude prázden, ale Havlík z Buděvic jmá panu Janovi Smilovi
|
|---|
| [3] |
vězněm ostati. Dále že hrad Rosmberk i se vším zbožím také v témž mieru a v úmlu-
|
|---|
| [4] |
vách vedle pana Oldřicha často jmenovaného jmá státi. Dále jest vymieněno i vy-
|
|---|
| [5] |
pověděno o služebníciech obojie strany, jestliže by který odpuštěnie vzal, tehdy ten,
|
|---|
| [6] |
od kohož by kerý služebník měl odjieti, jmá druzie straně listem svým pod svi pedeti
|
|---|
| [7] |
dáti věděti týden napřed; a ten, ktož odjede, v tom času druzie straně nemá škoditi
|
|---|
| [8] |
i též také ten zase v tom času nemá našé péče jmieti. Také ty smlüvy prvnie,'
|
|---|
| [9] |
kteréž jsú slovutní Jan a Racek z Drahonic mezi nadepsaným panem Oldřichem
|
|---|
| [10] |
a panem Janem Smilem učinili a listem zapsali, potvrzujem i vypoviedáme, aby mezi
|
|---|
| [11] |
stranami svrchupsanými byly také držány a zachovány, takové: najprve Ze pan Jan
|
|---|
| [12] |
Smil na Sverazském zbożi? jmá na každý rok padesáte kop groš. vybierati a na tom
|
|---|
| [13] |
jemu pan Oldřich z Rosmberka nemá překážeti a on jemu též zase do budicieho
|
|---|
| [14] |
pána. Také jest vymluveno i též vypoviedáme, jestliže by nadepsaný pan Oldřich
|
|---|
| [15] |
s Královü Milostí aneb podle své strany táhl přes zbožie páně Janovo Smilovo anebo
|
|---|
| [16] |
před kerým cizím zámkem ležel, což by od jiedla a od pitie bylo vzato, to jemu
|
|---|
| [17] |
i této smlúvě nemá škodno býti. Též také jestliže by nadepsaný pan Jan Smil
|
|---|
| [18] |
s obecemi“ přes zbožie páně Oldřichovo často jmenovaného táhl anebo před kterým
|
|---|
| [19] |
cizím zámkem ležel, také což by od jiedla a od pitie vzato bylo, to jemu i této
|
|---|
| [20] |
smlúvě nemá škodno býti. Také jestliže by pan Oldřich svrchupsaný se panem
|
|---|
| [21] |
Janem Smilem potom válel a jej kte porazil, tehdy jemu panu Janovi Smilovi jmá
|
|---|
| [22] |
tři vězně dáti, kteréž by on požádal; a zvláště jestliže by s Malovici* pan Oldřich
|
|---|
| [23] |
svrchupsaný válel a jal Kosoře aneb kerého bratra jeho, toho má také panu Janovi
|
|---|
| [24] |
Smilovi k jeho prozbě propustiti a k ležení, jestliže by nebylo splněno, také strana
|
|---|
| [25] |
stranu má klajtovati. Dále vypověděli sme, jestliže by ot dánie listu tohoto již po
|
|---|
| [26] |
roce pan Oldřich a pan Jan Smil nadepsaní chtěli spolu váleti, to sobě mají čtyři
|
|---|
| [27] |
neděle napřed věděti dáti. Také jsme vypověděli, jestliže by pan Oldřich v těch čty-
|
|---|
| [28] |
řech neděléch svrchupsaných neučinil toho všeho, jakož jest svrchu psáno, což by
|
|---|
| [29] |
v těch čtyřech neděléch svrchupsaných jměl učiniti, tehdy pan Jan Smil jmá a muož
|
|---|
| [30] |
sě na též listy své i na rukojmie navrátiti a upomínati těmi listy svými bez všeli-
|
|---|
| [31] |
kého pohoršenie. A ty jisté úmluvy a výpovědi svrchupsané všecky často jmenovaní
|
|---|
| [32] |
pan Oldřich a pan Jan Smil slíbili jsú pode ctí a pod ve&rü svü dobrü a kTestanskü
|
|---|
| [33] |
zdržeti a úplné zachovati i k tomu rukojmie k nám i mezi sebú na to sú pod penězi
|
|---|
| [34] |
zastavili. Tomu všemu na svědomie a na potvrzenie my svrchupsaní Menhart z Hradce
|
|---|
| [35] |
a Mikuláš Sokol z Lamberka pečeti své vlastnie k tomuto listu jsme přitiskli. A my
|
|---|
| [36] |
Oldřich, Jan Smil, svrchupsaní, ke všem úmluvám a výpověděm nadepsaným, panem
|
|---|
| [37] |
Menhartem a panem Mikulášem často jmenovanými mezi námi umluveným a vypo-
|
|---|
| [38] |
věděným, úplně sě přiznáváme, že jsme k těm úmluvám a výpovědem úplně a dobro-
|
|---|
| [39] |
|
|---|
| [40] |
1) viz výše č. 140. 2) srv. pozn. 2 u č. 140. 8) Bohuslav, Jan a Petr Kosoři, bratří z Ma-
|
|---|
| [41] |
lovic (srv. výše č. 140).
|
|---|
