EN | ES |

Facsimile Lines

350


< Page >

[1]
IX

[2]
se stavy řídil pak sám Zikmund, neopravňuje o sobě k domněnce, že by ona listina
[3]
byla nepravá.!) I tak však v tu dobu v létě r. 1434 ustupují hospodářské
[4]
zájmy Oldřichovy do pozadí před jeho činností politickou. Zúčastnil se jakožto jeden
[5]
ze zástupců císařových červnového sněmu v Praze a pak říšského sjezdu v Řezně
[6]
(v srpnu září) kde se vyjednávalo mezi Zikmundem a jeho stranou, zástupci
[7]
koncilu a posly českými.2) Oldřich vyjednával zde sobě nejen peněžitou pomoc
[8]
koncilu, nýbrž jako obvykle pamatuje vždy svého prospěchu využil i nyní příleži-
[9]
tosti, aby ziskal moc nad Protivinskym zboZim.3) Po návratu domů, prve než bude
[10]
nucen na snažné zvaní královo odejeti na červencový sjezd v Brně,4) stará se opět
[11]
o klid na svém panství,5) přerušovaný neustále potyčkami s Tábory, někdy i váž-
[12]
nějšími, když na . Táboři dobyli rožmberské Soběslavě.6) Tehdy se dovolával
[13]
Oldřich pomoci nejen císařovy, nýbrž i koncilu,?) jsa si jist přízní zástupců koncilu,
[14]
jak mu ji projevili již dříve.9) Při těchto nesnázích s Tábory nezapomínal však Oldřich
[15]
svých povinností vladařských srv. jeho podání kostelní v březnu, květnu a červnu
[16]
14359) a hospodářské věci z října 1435 10); stejně pěstoval i styky se svými přáteli
[17]
rakouskymi,11) kteří mu konali mnohdy platné služby, podávajíce mu zprávy o -
[18]
cech politických.12) Bylo by ke cti Oldřichovi, kdyby bylo možno přiznati, že pe-
[19]
čoval o správu svého panství nezištně a nezávisle na svém mocném postavení ve-
[20]
řejném. Avšak již vícekráte bylo patrno, jak silná posice jeho ve věcech politi-
[21]
ckých byla mu pláštíkem k vlastním cílům hmotným a ne vždy čestným. Obé
[22]
šlo ovšem ruku v ruce; hospodářská síla naopak měla podporovati postavení
[23]
vnější, veřejné, jímž chtěl Oldřich dodati lesku nejen své osobě, nýbrž rožmber-
[24]
skému rodu vůbec.

[25]
Uvidíme, jak čím dále tím více sahá Oldřich k násilí, aby rozšířil svou državu.
[26]
Pěkným příkladem jest též jeho jednání o Lomnici z konce r. 1435. Tato byla za-
[27]
brána Tábory z rukou pánů z Hradce, jimž se dostalo r. 1420 zástavou králov-
[28]
skou; Oldřich si vymínil při svém smíru s Tábory 12. listop. 1435,13) aby Lomnice
[29]
byla postoupena jemu, přes odpor Jana ml. z Hradce a jeho strÿce Menharta z Hradce.14)
[30]
A císař sám schvaloval toto křivé jednání,15) netuše, že Oldřich toho použije, aby
[31]
po jeho smrti utvrdil své právo na Lomnici padělanou listinou, předstírající daro-
[32]
vání Lomnice Oldřichovi císařem!16) Z rukou Táborů získal Oldřich též v listopadu
[33]
r. 1435 i hrad Vildštejn.17) V téže době učinil s nimi nové příměří,18) 1. ledna 1436
[34]
s Malovickými.19) Jak i Oldřich dovedl rušiti příměří, dokazuje jeho dobyti Fugl-
[35]
hauzu.20) Bylo to ovšem stejné na obou stranách; ani Oldřich nebyl si nikdy jist
[36]
Tábory, tito zaméstnávali stále jeho pozornost i přes všechna příměří. Nejen

[37]

[38]
1) sry. poznámku u této listiny na str. 166—167. 2) вгу. č. 249 na str. 173 a tamże pozn. 2.
[39]
3) &. 250. 4) č. 258, 259, 261, pozn. 6 na str. 180. 5) è. 251—254. 6) č. 261, 262. 7) č. 270.
[40]
8) č. 255—257. 9) od č. 268 porůznu k č. 274. 10) č. 276, 277. 11) č. 269. 12) sry. dopis
[41]
Jana ze Šaumburka, č. 278. 18) č. 278. 14) č. 279—288. 15) č. 286. 16) č. 881, srv. níže zde
[42]
v úvodě. 17) č. 284. 18) 6, 285. 19) 6, 287. 20) č. 291.


Text viewFacsimile