EN | ES |

Facsimile Lines

350


< Page >

[1]
270 FALSA. (C. 377: 29. května 1432.

[2]
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hluboká, I. 1 АВ 6. 13, от. perg.

[3]
Schmidt, MVGDB. XXXII, 322 a XXXIII, 193 (regg.). RI. XI, 9155 (,, Fálschung)". Sedlá-
[4]
ček, Zbytky register král. 222 č. 1626 (mezi padělky).

[5]
Schmidtúv výklad falsa (tamże XXXIII, 193), který však třeba opravili a doplniti, podepřel
[6]
Mareš (ČČH. I, 377), odsoudiv listinu jakožto padělek po stránce vnější (srv. též Sedláček na uv.
[7]
m.). Srv. výše č. 872 a poznámky k tomuto listu, dole uvedené.

[8]
My Zigmund, z božie milosti římský král, po vše časy rozmnožitel říše a uher-
[9]
ský, český, dalmacký, charvatský etc. král, přikazujem všem našim přísně, chtiec
[10]
tak jmieti, pod naší milostí lidem našim, kteříž jsúů příslušeli klášteru Milevskému?
[11]
i také příslušejíciem k zbožie Týnskému na Vltavě, lidem arcibiskupstvie českého
[12]
diocesis pražské, i lidem našeho zámku Hluboké kteréž jest držal někdy řečený
[13]
Hájek ku purkapstvie od uroz. Václava z Dubé věrného našeho milého, v ta
[14]
doba také purkrabie pražského, a potom po téhož Hájka smrti s Hodětína řečený
[15]
Kunát s Winterberka kterýž jest Kunát měl dceru Hájkovu, a nemohůce s nim
[16]
dokonati o ty škody, kteréž jest na nás četl, a chvátajíce do německých zemí naší
[17]
jiezdú pro mnohé potřeby pilné našie a svaté říše: i poručili sme uroz. Oldřichovi
[18]
z Rozemberka, věrnému našemu milému, aby smluvil s dřéve řečeným Kunátem
[19]
vo hrad náš Zviekov i o vězně i o všecky jiné věci tak, jakož je on k tomu hradu
[20]
sám držal, jakožto pak naši listové uroz. Oldřichovi z Rozemberka na to danie šíře
[21]
svědčí; protož přikazujem všem rychtářóm, hajným, úředníkuom i obecným lidem
[22]
všelikakým toho našeho svrchu jmenovaného zbožie, aby všichni tak, jakož jsü za
[23]
Hájka i za Kunáta, holdovali i platili i všiem tyemž obyčejem poddáni byli a po-
[24]
slušni byli uroz. Oldřicha z Rozemberka, věrného našeho milého, do výplaty
[25]
nasi neb naSich buducich vedle listuov jeho od nas jemu na to danych? Toho na
[26]
svédomie svi jsme królovski pecet k tomuto listu pfitiskniti kazali. Dán
[27]
v Parmě léta po božiem narození tisícieho čirstého a potom XXXIW, v pátek
[28]
před svatým Urbannem, let království našich uherského etc. v XLVI", římského ve
[29]
XXII. a českého ve XII. létě.

[30]
Menší pečeť kr. Zikmunda, jež byla přitištěna vzadu, odpadla. Na rubu současným
[31]
pismem: Popel.”0 Pozdéjsim pismem: Poruéeni krale Zigmunda Milivskym, Teynskym a Hlubockým,
[32]
aby posluśni byli p. Woldficha z RoZm. 1432. Nem. reg. 17. stol.

[33]
a) tak or.

[34]
1) viz Schmidt, MVGDB. XXXIII, 193. 2) viz Schmidt tamże. 3) Hlubokou držel v -
[35]
pise král. Mikuláš z Lobkovic (viz pozn. u č. 367). 4) Jan Hájek z Hodětína byl nejspíše pur-
[36]
krabím hlubockým: Sedláček, Hrady VII, 134 se o tom nezmiňuje, výklad jeho je na tomto místě
[37]
vůbec chybný (srv. Schmidt na uv. m., srv. též výše pozn. u č. 367); srv. dále pozn. 8. 5) Václav
[38]
z Dubé a z Leštna, nejv. purkr. pražský r. 1420. 6) Kundt Kaplif ze Sulevic a na Vintrberku.
[39]
7) totiz Kundt. 8) list z 8. června 1431 výše č. 182; srv. však vyznání Kunátovo z 29. června
[40]
1433 (č. 230), že Oldřichovi postoupil jen Zvíkov, avšak vsi hlubocké, kterých se asi zmocnil po
[41]
smrti svého tchána Jana Hájka z Hodétina, vrátil Mikulášovi z Lobkovic. 9) naráží se tu na
[42]
podvrżenou listinu z 31. pros. 1421 (viz č. 367). 10) Mikuláš Popel z Lobkovic, pro něhož nej-
[43]
spíše byl určen původní list, psaný na tomto perg.; viz Mareš, ČČH. I, 377.


Text viewFacsimile