[1] |
FALSA. C. 362—363: 1. pros. 1391—5. června 1392. 253
|
---|
[2] |
všeho práva a břemene manského, tak aby jím mohli Rožmberkové svobodně
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
Krumlov, Schwarzenb. archiv; I 3 KB ë, 2a, český překlad z 15. století, psaný na pap. dvoj-
|
---|
[5] |
listě spolu s překladem podvržené konfirmace krále Jana ze 17. září 1433 (viz výše č. 855); nad
|
---|
[6] |
textem psáno, zdá se, rukou Oldřicha z Rožmberka: Osvobozenie manstvie Nového Hradu. Již tato
|
---|
[7] |
věc budí podezření proti pravosti listiny, tím více pak zápis v deskách zemských z 19. dubna 1491,
|
---|
[8] |
jímž teprve král Vladislav na žádost bratří Voka a Petra z Rožmberka osvobodil Nový Hrad spolu
|
---|
[9] |
se zbořeným hradem Husí od břemene manského (Emler, Pozůstatky desk zemských II, 447); srv.
|
---|
[10] |
Mareš, ČČH. I, 380. Sedláček při dějinách Nových Hradů (Hrady III. 206 a d.) tohoto falsa neuvedl.
|
---|
[11] |
Václav, z božie milosti římský král, vždy rozmnožitel říše a český král, známo
|
---|
[12] |
činíme tiemto listem všem, že před naší osobností stoje urozený Jindřich z Rozem-
|
---|
[13] |
berka, včrný náš milý, prosil jest nás s poctivú pilností, abychom hrad řečený
|
---|
[14] |
Greczen jinak Nový Hrad s příslušnostmi svými k nám mansky příslušející od toho
|
---|
[15] |
manského břemene a obtieženie zprostiti, osvoboditi a svoboden učiniti ráčili z své
|
---|
[16] |
milosti. Protož my, shlédše dobrotivě pokornů prosbu, snažné služby předřečeného
|
---|
[17] |
Jindřicha věrně nám učiněné a potom Zâdostivéjie mohûcie učiněny býti, ne bludně
|
---|
[18] |
ani neopatrně, ale rozumem rozváženým, múdrú věrných našich pfistupujici rada
|
---|
[19] |
a z jistého našeho vědomie, předřečený hrad Greczen jinak Nový Hrad s jeho pří-
|
---|
[20] |
slušenstvími od všelikterakého práva a břemene manského, jimižto nám a coruně
|
---|
[21] |
České od dávna prve povinen byl rozvázali sme, osvobodili sme a zprostili, roz-
|
---|
[22] |
vazujem, svoboden činíme a listem tiemto mocí královsků Českého královstvie
|
---|
[23] |
milostivějie zprošťujem tak tociZ, aby řečený Jindřich a potomníci neb budici jeho
|
---|
[24] |
předřečený hrad Greczen jinak Nový Hrad s jeho příslušenstvími ku podobenství jiného
|
---|
[25] |
zbožie svého svobodného měli, jej drželi na věky a jím svobodně vládli, svědomím
|
---|
[26] |
listu tohoto pod pečetí našie velebnosti královské. Dán na Žebráku léta božieho
|
---|
[27] |
M? CCCXC primo, první den prosince, království našich léta českého dvadcátého
|
---|
[28] |
devátého a římského šestnáctého.
|
---|
[29] |
363. V Praze, 5. června 1392.
|
---|
[30] |
Jan, markrabě braniborský a vévoda zhořelecký, arcibiskup Volfram a nej-
|
---|
[31] |
vyšší sudí Hynek z Hohenštejna na místě krále Václava vypovídají mezi Jindřichem
|
---|
[32] |
z Rožmberka a Budějovskými.
|
---|
[33] |
Krumlov, Schwarzenb. archiv: II A 5 BP č. 1, vidimus z 21. září 1459, zachovaný toliko
|
---|
[34] |
|
---|
[35] |
Listina prozrazuje se jakožto falsum hrubými věcnými chybami — viz níže uvedené po-
|
---|
[36] |
známky, srv. též Mareš, ČČH. I, 380—1. Ke sporu Rožmberků s Budějovskými viz v AČ. III,
|
---|
[37] |
274—6, зто. Klimesch, Heermanmn's Rosenb. Chronik 73 a d., 123 pozn. 35.
|
---|