EN | ES |

Facsimile Lines

350


< Page >

[1]
Č. 10: 6. prosince 1418. 9

[2]
My Oldřich z Rosenberka vyznáváme tiemto listem obecně všem, ktož jej čísti
[3]
neb čtúce slyšeti budú. Jakož opatrní naši věrní a milí conšelé a všecka obec
[4]
města' našeho Radnic čtyři a čtyřidceti lánóv se všemi toho města podsedky, hory,
[5]
doly, dédinü zoranü i s neoranü i se vSemi jinymi svobodami, je&to k tém lánóm
[6]
a k tomu městu příslušejí od staradávna, od našich dobré paměti předkóv drželi
[7]
purkrechtním právem, že jim tak nahořepsané dědiny úplně, jakož svrchupsáno
[8]
stojí, v též právo purkrechtnie upevńujem a potvrzujem tiemto listem, takůžto
[9]
úmluvů, aby nám i našim budúciem od každého lánu do roka placeno bylo úroka
[10]
čtyři a padesáte grošóv dobrých střiebrných rázu pražského rozdielně, dva puol
[11]
kopy na sv. Jiřie a tolikéž na sv. Havla. A mlýnu pod Velikým rybníkem též
[12]
právo purkrechtnie pójčujem a dáváme, takúžto také úmluvů, aby nám i našim
[13]
budúcím z toho mlýna do roka úroka bylo placeno dvě kopě grošóv také rozdielnè»
[14]
jedna kopa na sv. Jiřie a druhá na sv. Havla; a druhému mlýnu, jenž nám platí
[15]
úroka osmnácte grošóv, také též purkrechtnie právo dáváme tiemto listem. Protož
[16]
chtiece je lépe ubezpečiti a jistější učiniti, slibujem je dobrů naší věrú bez poru-
[17]
šenie zachovati v tom právě purkrechtniem, jakož svrchupsáno stojí. A bylo-li by,
[18]
że by komuZkolivék nález konáelóv radnickych neslibil, ten bude moci právem,
[19]
kteréž každému tiemto listem dáváme, dokládati do Nového Plzně. Pakliby opět
[20]
ten nález v Nově Plzně konšelský komu neslíbil, tehda na nás i na našč budúcie
[21]
býti doloženo a při našem neb našich budúcích nálezu konečně býti zóstáno.
[22]
Také slibujem našim věrným svrchupsaným na těch potociech pod městem, které
[23]
jsú od našich předkóv za svobodné küpili, a na mlýniech, na těch potociech nynie
[24]
neb potom v budúciem času posazených, i na všech těch potokóv užitciech nepře-
[25]
kážeti, kteréž jim také i jich budúciem k věčnému jich užitku a prospěchu
[26]
potvrzujem tiemto listem. Také jim a všem jich města nahořepsaného obojího
[27]
pokolenie pfebyvatelóm z zvlá&tie milosti milost dolepsanü dáváme tiemto listem
[28]
i všem jich budúciem, aby každý člověk toho města svrchupsaného své všecko
[29]
zbožie movité i nemovité? kterýmž by to kolivěk jménem bylo jmenováno, mohl
[30]
dáti neb odkázati vespolek neb rozdielně za zdravého života neb na smrtedlné
[31]
posteli komužkolivěk a kdyžkolivěk bude chtieti, bez na8ie i našich budüciech
[32]
přiekazy a otpory všelikaké. Pakliby který člověk, muž nebo žena, města svrchu-
[33]
psaného umřel bez rozkázánie svědomého, tehda všecko jeho zbožie movité i ne-
[34]
movité ne na nás ani na naše budúcie, ale na toho umrlého člověka najblišie prátely
[35]
našeho panstvie spadniiti bez naSie i našich budúciech přiekazy všelikaké. A
[36]
chtěl-li by který náš člověk kterú dědinu nebo lúku na kostel dáti, ta buď prodána
[37]
na hotový groš a vuole toho rozkázánie naplň, k němuž my ani nasie budûcie
[38]
ižádného práva nemámy jmieti. A přihodilo-li by , že by který člověk svrchu-

[39]
1) srv. Pohl, Radnice str. 16 a d. 2) odtud do konce užilo se téhož formuláře jako výše
[40]
u č. 7. (srv. též č. 5).
[41]
2


Text viewFacsimile