EN | ES |

Facsimile Lines

340


< Page >

[1]
178

[2]
. 292. Mezi Laurinem z Osefan a Levíkem: pon-
[3]
važd nevzali výpisu od úřadu menšího práva v Olomúci
[4]
a přede pány toho neukázali i odkládají to do prvního
[5]
panského semnu, aby se tu stalo podle nálezu panského.

[6]
293. Mezi p. Janem z Cornštejna a Adamem
[7]
z Police a z Bačkovic p. n.: aby Adam p. Jana odbyl
[8]
podle póhonu, tu hned Adam prosil p. Jana, aby jemu
[9]
pro ten póhon hněv svuoj odpustil a p. Jan to učinil.
[10]
Item dále s jednáním panským dvěma zemanoma po-
[11]
ručeno bude tam v tom kraji Jempnickém, aby svě-
[12]
.domím dobrým bylo pokazano, co Adam těm lidem
[13]
pobral, to aby jim zase navrátil, neb zaplatil, jakž ta
[14]
zemani dějí a také na ty lidi Adam, ani budücí jeho,
[15]
sáhati nemají žádnůú věcí a že dále práva nemají, než
[16]
stoliko, což se berně (?) dotýče, jakož list kaplanu
[17]
svědčí.

[18]
294. Mezi paní Annú z Litavy a Sigmundem z
[19]
Chlevského: ponvažd jest ta paní dskami pokázala, že
[20]
jest otec její, Dětřich, ve dsky vložil všecko, což
[21]
jest měl v Rojetíně, toho se ona držeti podle desk
[22]
a Sigmund toho sstúpiti a on dále o to k
[23]
svym správéím hledéti.

[24]
295. Mezi Mírkem z Chlumu a p. Joštem Hechtem
[25]
z Rosic: jakož mocně byli přišli na urozené pány pana
[26]
Perchtolda z Lípé ete. a p. Jiříka z Kravař, tak že oni,
[27]
jakožto mocní ubermani, vypověděli jsú před knězem
[28]
biskupem a přede pány, aby p. Jošt za ten nápad
[29]
Mírkóv jemu dal sto . ve čtyřech nedělech, kteréž
[30]
se skonávají ten pátek před sv. Bartolomějem a na puol
[31]
druhého sta kop gr. aby jemu p. Jošt list dokonal a
[32]
Mírek aby p. Joštovi to z desk vymazal a osvobodil
[33]
a jiné všechny věci mezi nimi aby pominuly.

[34]
296. Mezi pannú abatyší a konventem kláštera
[35]
Oslovanského a Bohunkem z Miroslavi: jakož Bohun-
[36]
kovi na semnu byl пргойеп nemocny rok do dvi nedéli
[37]
a tu nemoc v tom čase mél zpraviti on nebo ten, ktoZ
[38]
jemu ten rok uprosil a ponvažd toho se nestalo a toho
[39]
nezpravil a roku druhého nemocného hned tehdy ne-
[40]
uprosił, tepruov na podsudku, p. n.: že toho obyčeje
[41]
a práva prvé nebylo, aniž bude, ktož zmešká ve dvu


Text viewFacsimile