EN | ES |

Facsimile Lines

299


< Page >

[1]
H. XLII XLVIII. 241

[2]
H. XLV.

[3]
Byla-li by komu věc některá k věrné ruce dána aneb svě-
[4]
řena, aby ji tomuto aneb těmto dochoval, aneb jemu ji v času
[5]
vyměřeném dal; a někdo, domeyšleje se, žeby mu takové svěření
[6]
náleželo, na něj by proto právem nastupoval a z toho jej vinil:
[7]
v takové příčině ten, komuž co svěřeno aneb k věrné ruce
[8]
dáno jest, může žalobníka tím odbyti, že on podle svého
[9]
svěření, jak se zachovati. A tak právo jemu před ním pokoj
[10]
učiní. Neb svěřené věci vedle vůle a aumyslu svěřujících,
[11]
kdyžby čas vyměřený přišel, vykonávány býti mají.

[12]
Viní-li kdo z svěřené tobě od někoho věci, domeyšleje se, žeby
[13]
jemu takové svěření náleželo: tím ho odbudeš, že víš podle svého svěření,
[14]
jak se máš zachovati. A tak právo tobě před ním pokoj učiní.

[15]
H. XLVI.

[16]
Jedenkaždý, pokudž co k sobě k věrné ruce a k svěření
[17]
přijme, tak a ne jinák v tom se chovej. A kdyžby čas svěření a věrné
[18]
ruky k otevření přišel, sám se k tomu napomínej; véda o tom,
[19]
kdyby se tak nezachoval, a neupřímnost taková na tebe shle-
[20]
dána a provedena byla, že za neupřímného a nevěrného držán
[21]
budeš a od Pána Boha hrozného trestání neujdeš.

[22]
Při svěřené věci hleď upřímnost zachovati, a když čas k odevření
[23]
věrné ruky přijde, sám se k tomu napomínaj.

[24]
H. XLVII.

[25]
Žádný, komuž co svěřeno jest, někomu k vůli není povinen,
[26]
přísahau se očišťovati; než, vykonaje své svěření, pokoj užití,
[27]
lečby ten, kterýž se na takové svěření potahuje, chtěl ho v čem
[28]
nařknanti a nářek svůj na něj vésti, žeby se vedle svěření svého
[29]
nezachoval.

[30]
Pro svěřenau věc žádnému k vůli nejsi povinen, přísahau se očišťo-
[31]
vati; než vykonaje svěření, máš pokoje užiti, lečby ten, kdo se na svěření
[32]
potahuje, chtěl nařknauti a nářek vésti, žeby se vedle svěření svého
[33]
nezachoval.

[34]
H. XLVIII.
[35]
> I. O schované i o svěřené věci dědicové schovatele k -
[36]
dicům a držitelům statku schovavače, uptajíce se, mohau po-
[37]
řádem práva se domlauvati, a oni jsau povinní jim z toho
[38]
právi býti.
[39]
(Do slova.)
[40]
Práva městská. 16


Text viewFacsimile