[1] |
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Byla-li by komu věc některá k věrné ruce dána aneb svě-
|
---|
[4] |
řena, aby ji tomuto aneb těmto dochoval, aneb jemu ji v času
|
---|
[5] |
vyměřeném dal; a někdo, domeyšleje se, žeby mu takové svěření
|
---|
[6] |
náleželo, na něj by proto právem nastupoval a z toho jej vinil:
|
---|
[7] |
v takové příčině ten, komuž co svěřeno aneb k věrné ruce
|
---|
[8] |
dáno jest, může žalobníka tím odbyti, že on ví podle svého
|
---|
[9] |
svěření, jak se má zachovati. A tak právo jemu před ním pokoj
|
---|
[10] |
učiní. Neb svěřené věci vedle vůle a aumyslu svěřujících,
|
---|
[11] |
kdyžby čas vyměřený přišel, vykonávány býti mají.
|
---|
[12] |
Viní-li tě kdo z svěřené tobě od někoho věci, domeyšleje se, žeby
|
---|
[13] |
jemu takové svěření náleželo: tím ho odbudeš, že víš podle svého svěření,
|
---|
[14] |
jak se máš zachovati. A tak právo tobě před ním pokoj učiní.
|
---|
[15] |
|
---|
[16] |
Jedenkaždý, pokudž co k sobě k věrné ruce a k svěření
|
---|
[17] |
přijme, tak a ne jinák v tom se chovej. A kdyžby čas svěření a věrné
|
---|
[18] |
ruky k otevření přišel, sám se k tomu napomínej; véda o tom,
|
---|
[19] |
kdyby se tak nezachoval, a neupřímnost taková na tebe shle-
|
---|
[20] |
dána a provedena byla, že za neupřímného a nevěrného držán
|
---|
[21] |
budeš a od Pána Boha hrozného trestání neujdeš.
|
---|
[22] |
Při svěřené věci hleď upřímnost zachovati, a když čas k odevření
|
---|
[23] |
věrné ruky přijde, sám se k tomu napomínaj.
|
---|
[24] |
|
---|
[25] |
Žádný, komuž co svěřeno jest, někomu k vůli není povinen,
|
---|
[26] |
přísahau se očišťovati; než, vykonaje své svěření, má pokoj užití,
|
---|
[27] |
lečby ten, kterýž se na takové svěření potahuje, chtěl ho v čem
|
---|
[28] |
nařknanti a nářek svůj na něj vésti, žeby se vedle svěření svého
|
---|
[29] |
|
---|
[30] |
Pro svěřenau věc žádnému k vůli nejsi povinen, přísahau se očišťo-
|
---|
[31] |
vati; než vykonaje svěření, máš pokoje užiti, lečby ten, kdo se na svěření
|
---|
[32] |
potahuje, chtěl tě nařknauti a nářek vésti, žeby se vedle svěření svého
|
---|
[33] |
|
---|
[34] |
H. XLVIII.
|
---|
[35] |
> I. O schované i o svěřené věci dědicové schovatele k dě-
|
---|
[36] |
dicům a držitelům statku schovavače, uptajíce se, mohau po-
|
---|
[37] |
řádem práva se domlauvati, a oni jsau povinní jim z toho
|
---|
[38] |
právi býti.
|
---|
[39] |
(Do slova.)
|
---|
[40] |
Práva městská. 16
|
---|