Facsimile Lines

299

Page

[1]	D. LIV—LVÍ. 137
[2]	D. LV.
[3]	I. Našel-li by se kšaft rukau vlastní z světa seslého, bud
[4]	na papíře aneb na čemžkoli jiném napsaný, kdekoli a v kterém-
[5]	koli místě po smrti kšaftujícího, a žádné by pochybnosti nebylo,
[6]	že jest rukau vlastní nebožtíka sepsaný; nýbrž taková jeho
[7]	vlastní ruka při právě žeby provedena byla, a žádná jiná po-
[8]	slednější vůle mimo tu kšaftujícího by se nenacházela: tehdy
[9]	takový kšaft, vlastní rukau umrlého sepsaný, by ho pak žádný
[10]	z kšaftovních svědkův před právem nevysvědčil, za pořádný při
[11]	právu jmín a držán a potom i stvrzen býti má.
[12]	II. A též rozuměti se má i o tom kšaftu, kterýžby byl od
[13]	jiného sepsaný, však jestli žeby se kšaftující sám svau vlastní
[14]	rukau v něm podepsal, a k tomu, že ta vůle poslední jeho jest,
[15]	se přiznal, a ruka vlastní by v podepsání téhož kšaftu pro-
[16]	vedena byla: tehdy též za kšaft pořádný při právě přijata bude.
[17]	Neb pečet kšaftu nečiní, kdyžby toliko ruka vlastní se našla, a
[18]	ten kšaft ku právu pořádně bylby podaný.
[19]	III. A bylo-li by při konci kšaftu, vlastní rukau sepsaného,
[20]	od nebožtíka doloženo, že na potvrzení toho sekrýtem aneb
[21]	pečetí svau kšaft ten svůj zapečetil; a pečeti ani dátum při
[22]	témž kšaftu by se nenacházelo: tehdy, když totiko vlastní ruka
[23]	jest kšaftujícího, za pořádný přijat býti má.
[24]	Ksaft kde koli nalezený, vlastní rukau z světa sešlého psaný, aneb
[25]	v němž by se nebožtík vlastní rukau podepsal, a to se při právě provedlo: \|
[26]	. za poládny držán býti má, by pak při něm datum, ani pečeti aneb sekrétu
[27]	se nenacházelo, a v kšaftu stálo, že na potvrzení toho sekrýtem neb pečetí
[28]	svau ten kšaft zapečetil.
[29]	D. LVL -
[30]	I. Po zavřeném a učiněném kšaftu chtél-li by nemocný
[31]	aneb kšaftující co ještě k poslední vůli své přidati: tehdy, po-
[32]	volaje k sobě svědkův kšaftovních, jimž předešle o své vůli
[33]	poslední oznámil, bude moci před nimi se ohlásiti, a cožby chtěl,
[34]	k předešlé vůli své přidati, aneb ujíti a, by tak po jeho smrti
[35]	zůstalo, seznati. A oni, cožby tak od něho. poručeného měli,
[36]	povinni budau, to před právem vysvědčiti; kteréžto vysvědčení
[37]	jich za pořádné přijato a k předešlé vůli kšaftujícího připo-
[38]	jeno bude.

Text view • Facsimile