EN | ES |

Facsimile Lines

299


< Page >

[1]
B. XLIII. . 59

[2]
V. Ti pak svédkové tak vedení, jestli Zeby post litem conte-
[3]
stałam živi pozüstali, aneb žeby před rukama byli a k nim
[4]
se přijítíi mohlo: mají od toho, kdož je poprvé vedl, zase ob-
[5]
noveni bjti, to jest, aby k svědomí prvnímu, dadauc sobě je
[6]
přečísti a učiníce znovu přísahu (mezi již jistými ze jména oso-
[7]
bami), k němu se přiznali, anebo, bylo-liby jim co více v paměti,
[8]
k prvnímu svému svědomí ještě doložili. Pakliby kteří zemřeli,
[9]
aneb žeby se jich uptati od toho, kdož je vedl, nemohlo:
[10]
tehdy jejich takového svědomí, jakožto pořádně zavedeného,
[11]
uZiti se moci bude.

[12]
'Ti svědkové potom po sepření stran, mohlo-liby se k nim přijíti, mají
[13]
zase obnovení býti.

[14]
VI. Než k ohledání škod, k spatření ran, míst, stavení
[15]
v nové začatého a gruntův, k žádosti stran mají od práva
[16]
osoby i před začatými přemi vydávány a vysílány býti, a cožby
[17]
tak spatřili, o tom budau moci stranám k jich potřebám se-
[18]
znání učiniti.

[19]
K spatření škod, ran, míst, stavení v nově začatého a gruntův, k žá-

[20]
dosti stran přísežní, před žalobau vysíláni býti a potom seznání o tom
[21]
učiniti mají.

[22]
B. XLIII.

[23]
I. Kdožby chtěl ku potřebě a k své při za svědky jinde
[24]
na některém právě, než na tom, kdež pře zašla, vésti čeleď
[25]
vandrovní a přístavnau, podruhy a jiné lidi k těm podobné,
[26]
kteřížby ku právu usedlí nebyli a práva městského neměli: ten
[27]
a takový a povinen bude tomu, proti komuž svědky vésti by
[28]
chtěl, časně, to jest, domácímu dya dni a přespolnímu nejméň
[29]
teyden napřed dáti znáti, na kterýby den ty a takové osoby
[30]
sobě za svědky vésti chtěl, aby ten sobě na pohleděti i na
[31]
jich jména zeptati se mohl. Pakliby toho pořádku pominul a
[32]
tak se při vedení k svědomí takových lidí nezachoval: nemá
[33]
jemu svědomí jich platné býti.

[34]
K svědomí kdoby chtěl vésti na jiném právě lidi neusedlé: ten straně
[35]
domácí dva dni, přespolnímu teyden dej napřed znáti, aby sobě na po-
[36]
hledéti i na jména jich zeptati se mohl; jinak svědomí jich platné nebude.

[37]
IL Pakliby ten, kterémuZby tak bylo k takovému vidění
[38]
a spatření svědkův dáno znáti, na ten den po veychodu slunce,


Text viewFacsimile