| [1] |
Strahovské brány až dolů k mostu poteče. Tu teprv svatý
|
|---|
| [2] |
Václav na bílém koni s svým praporem pojede a Čechy budc
|
|---|
| [3] |
napomfnati. Svatý Prokop bude i ostatní Němce, kteří ještě
|
|---|
| [4] |
někde skryti budou, svou berlou vyháněti. Když pak se to
|
|---|
| [5] |
všecko skončí, tu teprve svatý a stálý pokoj nastane, všickni
|
|---|
| [6] |
vespolek sjednocení budou, a láska, svornost, přízeň a upřím-
|
|---|
| [7] |
nosí mezi nimi kvésti bude. Tenkráte budou zlatí časové,
|
|---|
| [8] |
uebo duchovní stavové jako jasné svíce skvíti se budou,
|
|---|
| [9] |
ovčičky své k spasitedinému obcování povedou a tak Bůh
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
i odpověděl císař: „Dejž to milý Pán Bůh, aby aspoň
|
|---|
| [12] |
tenkráte zem Česká šťastná byla!“
|
|---|
| [13] |
V tom pak vzal císař toho slepého mládence za ruku a
|
|---|
| [14] |
rekl jemu: „Dobry mládenče! Pojď se mnou do zámku
|
|---|
| [15] |
mého, abych tebe do smrti tvé zaopatfiti a tobě se od-
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
Ten mládenec docela tomu pfivolil, a tak až do smrti
|
|---|
| [18] |
své při dvoře na hradě Pražském setrval.
|
|---|
| [19] |
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
1) Z exempláře Českého musca: 27. D. 14.
|
|---|
| [22] |
53
|
|---|
