[1] |
|
---|
[2] |
kräl přijel, bauřil po Praze a pravě, aby přijímali: slu-
|
---|
[3] |
žebné; že chtěl polovici: statků dáti svým etc.: a proto
|
---|
[4] |
|
---|
[5] |
A tak modle se umřel ten nevinný pán; ten pak na
|
---|
[6] |
ten čas bytem byl v Praze, a přál Pražanuom z srdce
|
---|
[7] |
mnoho dobrého, vedle nich k tomu přišel. Osoba zrostu
|
---|
[8] |
velikého, k sedm(desáti?) věku sa.
|
---|
[9] |
Potom vedli Barchance Bernharta. Ten hlasem veli-
|
---|
[10] |
kým modlil se bohu, a když biřic volal, že jest psaní činil
|
---|
[11] |
a posly rozsilal na svuoj kroś, aby táhli ku Praze, že
|
---|
[12] |
král snad nic dobrého nemysli, a Ze jest nám v ničemž
|
---|
[13] |
za spravedlivé nečinil, což slíbil na pomezí., a ještě ne-
|
---|
[14] |
udělá; ale krále pak Jeho Mti. žádný z toho nevinil.
|
---|
[15] |
Biřic dopověděl: a proto má mečem trestán býti, ozval
|
---|
[16] |
se Barchanec k tomu: „Co sem pravil, ještě pravím“ a
|
---|
[17] |
naklonil hlavy, jest sťat.
|
---|
[18] |
Potom o druhá dva někteří na tom ponebí od krále
|
---|
[19] |
mnluvili katu pražskému, aby své pany stinal; ale kat
|
---|
[20] |
domácí nechtěje toho udělati, řekl tomu katu: když jiné
|
---|
[21] |
stínal, také to udělaj dále. I tak se stalo.
|
---|
[22] |
Tehdy připravili pana Jakuba Fikara, člověka sta-
|
---|
[23] |
rého, primasa města Prahy Staré. A biřic volal: že maje
|
---|
[24] |
doma býti a krotiti obec, nebyl, a że mu král mnoho
|
---|
[25] |
poraučel psaním; sa od něho k tomu oddán, že jest králi
|
---|
[26] |
k vůli nebyl ete. A ten byl by rád dal odpověď, než že
|
---|
[27] |
mu mučením vytáhli luony a boky vypálili, když ku pře-
|
---|
[28] |
kážce řeči, že: ničeho zlého neučinil, sám + sobě se modlil,
|
---|
[29] |
|
---|
[30] |
Tento Jakub krále Ferdinanda přítelem velikým byl,
|
---|
[31] |
a on mu k té moci a slávě dopomohl. A protož mu král
|
---|
[32] |
říkal, i onen pánům a knížatům: Iste Jacobus est meus
|
---|
[33] |
proximus. Avšak král nedověřil jemu i vyslal jej, neb byl
|
---|
[34] |
(b)ofrich(t)yrem, aby konšely sadil, ješto tomu žádná. po-
|
---|
[35] |
třeba nebyla; avšak kdežkoli do obcí přijel konšelům i
|
---|
[36] |
obcím chválil krále, a aby mu se neprotivili, že ničeho
|
---|
[37] |
zlého nemyslí, ani se nebáli. A tau cestau nebyl doma.
|
---|
[38] |
Ale král a jeho rady jináč o Jakubovi smyśleli a to
|
---|
[39] |
takto, kdyby byl doma v Praze, že by se nestalo králi
|
---|
[40] |
nic k vůli neb byl dobrý rádcí a již nějaků známost,
|
---|
[41] |
domnívali se král a jeho pomocníci, těch úkladů on znáti,
|
---|
[42] |
míti a věděti. A tím vyslán byl ven z Prahy. Avšak on
|
---|
[43] |
upřímě slyšev, že se poddali králi a sú u vězení u ve-
|
---|
[44] |
likém počtu Pražané dobrovolně přijel a šel k králi jako
|
---|