EN | ES |

Facsimile Lines

1138


< Page >

[1]
47

[2]
kräl přijel, bauřil po Praze a pravě, aby přijímali: slu-
[3]
žebné; že chtěl polovici: statků dáti svým etc.: a proto
[4]
mečem trestán býti.

[5]
A tak modle se umřel ten nevinný pán; ten pak na
[6]
ten čas bytem byl v Praze, a přál Pražanuom z srdce
[7]
mnoho dobrého, vedle nich k tomu přišel. Osoba zrostu
[8]
velikého, k sedm(desáti?) věku sa.

[9]
Potom vedli Barchance Bernharta. Ten hlasem veli-
[10]
kým modlil se bohu, a když biřic volal, že jest psaní činil
[11]
a posly rozsilal na svuoj kroś, aby táhli ku Praze, že
[12]
král snad nic dobrého nemysli, a Ze jest nám v ničemž
[13]
za spravedlivé nečinil, což slíbil na pomezí., a ještě ne-
[14]
udělá; ale krále pak Jeho Mti. žádný z toho nevinil.
[15]
Biřic dopověděl: a proto mečem trestán býti, ozval
[16]
se Barchanec k tomu: Co sem pravil, ještě pravím a
[17]
naklonil hlavy, jest sťat.

[18]
Potom o druhá dva někteří na tom ponebí od krále
[19]
mnluvili katu pražskému, aby své pany stinal; ale kat
[20]
domácí nechtěje toho udělati, řekl tomu katu: když jiné
[21]
stínal, také to udělaj dále. I tak se stalo.

[22]
Tehdy připravili pana Jakuba Fikara, člověka sta-
[23]
rého, primasa města Prahy Staré. A biřic volal: že maje
[24]
doma býti a krotiti obec, nebyl, a że mu král mnoho
[25]
poraučel psaním; sa od něho k tomu oddán, že jest králi
[26]
k vůli nebyl ete. A ten byl by rád dal odpověď, než že
[27]
mu mučením vytáhli luony a boky vypálili, když ku pře-
[28]
kážce řeči, že: ničeho zlého neučinil, sám + sobě se modlil,
[29]
umřel.

[30]
Tento Jakub krále Ferdinanda přítelem velikým byl,
[31]
a on mu k moci a slávě dopomohl. A protož mu král
[32]
říkal, i onen pánům a knížatům: Iste Jacobus est meus
[33]
proximus. Avšak král nedověřil jemu i vyslal jej, neb byl
[34]
(b)ofrich(t)yrem, aby konšely sadil, ješto tomu žádná. po-
[35]
třeba nebyla; avšak kdežkoli do obcí přijel konšelům i
[36]
obcím chválil krále, a aby mu se neprotivili, že ničeho
[37]
zlého nemyslí, ani se nebáli. A tau cestau nebyl doma.
[38]
Ale král a jeho rady jináč o Jakubovi smyśleli a to
[39]
takto, kdyby byl doma v Praze, že by se nestalo králi
[40]
nic k vůli neb byl dobrý rádcí a již nějaků známost,
[41]
domnívali se král a jeho pomocníci, těch úkladů on znáti,
[42]
míti a věděti. A tím vyslán byl ven z Prahy. Avšak on
[43]
upřímě slyšev, že se poddali králi a u vězení u ve-
[44]
likém počtu Pražané dobrovolně přijel a šel k králi jako


Text viewFacsimile