Facsimile Lines

1137

Page

[1]	1075
[2]	1080
[3]	1085
[4]	1090
[5]	1095
[6]	skona protiv téj dévici,
[7]	tak sném prsten z svéj pravici
[8]	i vloží jiej prostřed ruky;
[9]	o němž ona z ctnéj ponuky
[10]	zaklopi svú ruku hladse
[11]	i zazpieva velmi sladsé
[12]	notku jednu piesnici novi
[13]	a fkuc: Juz nevéstü slovu
[14]	chotě, jenžto mne nezměnil,
[15]	svým mě prstencem obvčnil,
[16]	po němžto sem srdcem vadla.
[17]	~~Mné viec jiného zrcadla~~
[18]	netřeba, neb mój chot dražší
[19]	všeho světa i najkrašší
[20]	jest, v němž já byt zřiedla mého
[21]	chci mieti, ustavičného
[22]	srdce k němu jsúc na věky,
[23]	vždy všem zlým zlostem na přieky.
[24]	~~Tu piesen mu chvalú vzdavši~~
[25]	procúti a vzhuoru vstavši
[26]	uzfe na jevč, ne v zhluce,
[27]	v svéj bčlúciej drahéj ruce
[28]	prsten nebeského zlata.
[29]	~~Viec ta čistá dievka svatá~~
[30]	by vesela podlé slucha.
[31]	62