| [1] |
z roku 1598, 14. kvétna—6. června. SI
|
|---|
| [2] |
235. Václavovi Kobylkovi omlouvá se, že mu nemůže poslati svého lékaře. — Na Rosi-
|
|---|
| [3] |
cích 1598, 25. Moai. Brandl II. 2. 217.
|
|---|
| [4] |
236. Tovačovským ukazuje na zprávu osob k němu vyslaných. — Na Rosicích 1598,
|
|---|
| [5] |
26. května. Brandl II. 2. 218.
|
|---|
| [6] |
237. Fridrichovi Jordanovi z Klausenburku radí, aby rukojmě p. z Kunovic do ležení
|
|---|
| [7] |
neupomínal. — Na Rosicích 1598, 26. května. Brandl II. 2. 218.
|
|---|
| [8] |
238. Zdeňkovi Žampachovi klade rok do Hradiště na den 11. června. — Na Rosicích
|
|---|
| [9] |
1598, 26. května. Brandl II. 2. 219.
|
|---|
| [10] |
239. Janovi Jetřichovi: z Kunovic klade rok na den 11. června do Hradiště. — Na
|
|---|
| [11] |
Rosicích 1598, 26. května. Brandl II. 2. 219.
|
|---|
| [12] |
210. Arkleba z Kunovic a j. zve do Hradiště k ohledání pře mezi Jetřichem z Kunovic
|
|---|
| [13] |
a Svétlovskymi. — Na Rosicích 1598, 26. kvétna. Brandl II. 2. 220.
|
|---|
| [14] |
241. Elišku Vahanskou z Vahantic napomíná, aby úředníku jeho zaplatila 100 zl. —
|
|---|
| [15] |
Na Rosicích 1598, 27. května. Brandl II. 2. 220.
|
|---|
| [16] |
242 Syndikovi Budyšínskému se omlouvá, že nemohl žádosti jebo vyhověti, poněvadž
|
|---|
| [17] |
nelze odporovati ksaftu Šimona Neubergera, jenž ustanovil dědicem bratra mladšího. —
|
|---|
| [18] |
5. Junii [15]98. (Konc. lat. v arch. Blud. VI—3881 fol. 7 ¢. 30.)
|
|---|
| [19] |
|
|---|
| [20] |
Viel, Dudovcovi dává zpróvu o nemoci a smrti hejtmana zemského Fridricha z Žerotína;
|
|---|
| [21] |
poroučí mu příbuzného Karla, který se starým Vavř. Cirklerem na cesté do Straspurku
|
|---|
| [22] |
v Praze se zastaví a o list císařský ucházeti se bude. — Na Hosicích 6. června 1598.
|
|---|
| [23] |
(Vencislao Budovicio.) S. d. Postquam Мис discessisti, nihil abs te. Nos
|
|---|
| [24] |
interca promarchionem nostrum amisimus, cum solis octo diebus decubuisset. Haud
|
|---|
| [25] |
dubie morte ipsius jacturam magnam haec provincia fecit, quam aliquando sentiet.
|
|---|
| [26] |
Testamentum nondum apertum nec funeri dictus dies. Nos sine capite sumus, res-
|
|---|
| [27] |
publica sine rectore, nisi forte iam aliquem dederit imperator. Timeo turbàs, vereor
|
|---|
| [28] |
insidias, privatim quoque mihi metuerem magis ab invidis «quam ab inimicis, sed
|
|---|
| [29] |
mihi in Deo spes est et mente recta. Perdiderunt quidem multos calumniae, mihi vero
|
|---|
| [30] |
quid periculi, qui nihil ita habeo, ut non facile carere possim, si Deus de me ita
|
|---|
| [31] |
statuerit. Non deero tamen mihi, confisus divino auxilio et amori civium, quorum
|
|---|
| [32] |
cun salute meam coniunxi. Carolus agnatus meus Argentinam proficiscitur Circlero
|
|---|
| [33] |
deducente. llli, ne te insalutato Praga discederet, mandavi. Si qua in re favore tuo
|
|---|
| [34] |
opus illi fuerit — erit autem haud dubie in multis, praesertim in impetrando cae-
|
|---|
| [35] |
sareo diplomate — rogo, ne illi desis cum mea tum ipsius causa.
|
|---|
| [36] |
De iudiciis Olomucensibus adhuc nihil certi, postquam autem quid intelle-
|
|---|
| [37] |
xero, per proprium tabellarium significabo. Interim me meaque benevolentiae tuae
|
|---|
| [38] |
commendo, utque eam mihi integram etillibatam conserves, quibus possum maximé
|
|---|
| [39] |
precibus a te contendo, nam ego certe hac in parte nec impiger sum nec incivilis
|
|---|
| [40] |
in referenda gratia, ut qui te unice amem amaturusque sim constanter usque ad
|
|---|
| [41] |
Archiv Cesky NXVII. 11
|
|---|
