Facsimile Lines

1127

Page

[1]	XIT Úvod vydavatelův.
[2]	velikého Žerotína. Rozhäzené kosti sebrány a zakopány v zahradě při domcích č. 59 a 139.
[3]	L. 1842 dal hrabě František z Žerotína kosti ze zahrady vykopati a ulożiti je na hradć Blu-
[4]	dově, aby v zemi sesterské Moravy odpoéinuly na vždy. Za našich pak dnu vybrali
[5]	někteří občané ze zbytku rozvalené zdi bratrského kostela několik kamenů a vystavěli z nich
[6]	pomníček na místě, kde hrobka stála, s nápisem: „Z kostí předků kliditi bude pilný květ otčiny
[7]	rozkošného ovoce.“ *)
[8]	Nastínili jsme krátce Žerotínovy osudy života i pohrobni vice jen po stränce ethické
[9]	v úvodu k vydání jeho korespondence, jejíž mnohé listy líčí bohatými slovy co jak činil,
[10]	a osvětlují vzácné vlastnosti jeho ducha, srdce; posmrtné pak jeho osudy jsou důkazem, jakým
[11]	až neuvěřitelným způsobem zapadla památka za nedlouhÿ čas sto a několik roků někdy sla-
[12]	veného Žerotína, že duchovní vrchnost království ani nevědělu, kdo byl a jakého vyznání.
[13]	Jakýž pak div, že národ, jenž požebrávati musil u svých podmanitelů za bídnou exi-
[14]	stenci svého živoření, kterýž v dlouhém, skoro stoletém umírání zapomínal se sám nad sebou,
[15]	zapomněl, neznal více Karla z Žerotína.
[16]	Ač zneuznán, zapomínán, přece nezůstal zapomenut. V době, kdy hlava, kosti Žero-
[17]	tínovy ležely ještě rozházeny po zemi, pomyśleli na to chvalně zuámí spisovatelé historičtí
[18]	Dobner, Delzel a Monse, jakÿm způsobem by možno bylo zapominaného Žerotína „uvésti do
[19]	společnosti učeného světa, jemuž byl již úplně neznámým, ačkoliv ho někdy jako Mecenáše
[20]	učenců ctil, **) a jak by národ český poznati mohl nepřízní osudu skoro zapomenutého velikána.
[21]	Pelzel uveřejnil v II. dílu Abbildungen bóhmischer und mährischer Gelehrten r. 1775 životopis
[22]	Žerotínův, o němž vypravuje, že byl slaven učeností a činy politickými, vážnost pak, jaké
[23]	požíval u učenců, že přidávala mu oslavy. Jak chatrné měli tehdy i před tím o něm vědomosti
[24]	historikové na slovo vzatí, vysvítá z jmenované knihy, v níž přičítá se Karlovi z Ž. za uej-
[25]	vzácnější památku založení tiskárny Kralické, (kteriż skutečně pořízena byla někdy 1563,
[26]	tudíž před jeho narozením). V druhém svazku jmenovaného díla zemřel Žerotín 16830, což ve
[27]	IV. dílu 1782 teprv náležitě opraveno na 1636. Pelzel píše, že Žerotíu napsal dějiny své
[28]	doby, na kteréž Pesina a Balbin se odvolávají. Při čtení té zprávy myslil jsem z počátku, že
[29]	zmínka o dějinách Žerotínem sepsaných týče se jeho „zápisů o soudě panském“, Brandlem
[30]	vydaných, však po nahlédnutí do rukopisu Pešinova “) přesvědčil jsem se, že manuscript historie
[31]	Zerotínovy doby skutečně obsahoval zápisy politické, dějepisné, a že dotýkají se věcí, kteréž
[32]	do oboru soudního nijakž nenáleží. Mám za to, že jmenované dějiny jsou asi záznamy pa-
[33]	mětních událostí jeho doby, zvláště kterýchž sám byl účasten. Snad bude rukopis ještě nalezen.
[34]	O korespondenci není v tom životopise žádné zmínky, patrně že o ní ještě tehdy nevěděli, ji
[35]	neviděli. Na konci činí se také zmínka, že Balbín připisuje Zerotinovi spis „Bellum bohe-
[36]	micum“, při čemž viní ho ze strannictví, nepravdy a přehnaných předsudků: což Pelzel na-
[37]	pravil, přípsav na titul jméno pravého autora Ondřeje: Habernfelda. Při bádání historickém
[38]	uhodili Dobner a Pelzel v knihovně Hořovické, hraběti Vrbnovi náležející, na rukopisy někdy
[39]	Karla z Žerotína, kteréž rodina hrabat Vrbnů z Moravy na panství Horovické byla prenesla T) ;
[40]	) Viz ,O hrobee Zerotinüv v Brandíse n. O. v Cas. mus. kr. C. 1878 od Yr. Dvorského.
[41]	?*) Tak psal dne 5. dubna 1778 Gelasius Dobner Monscovi.
[42]	***) V Protelum plagarum a Marte hostili iuflictarum ab imperio Ferdinandi I. usque ad annum 1632
[43]	píše ma př.: , Tametsi Carolus Zerotinius iu suis Commentariis asserat^, atd.
[44]	+) Starší dcera Žerotínova Bobunka provdána byla za Hynka z Vrbna, s nímž měla několik dítek,
[45]	jmenoritć syna. Karla, kterýž stal se dědicem statku movitého po Karlovi z Žerotína, jehož: knihovnu daroval

Text view • Facsimile