EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
z roku 1596, 12. července 18. srpna.

[2]
z
[3]

[4]
141. Jana Žalkovského žádá, aby snažil se vyplatiti lilu válečnému žold za jeden
[5]
měsíc. Na Rosicích 1596, 18. července. Brandl II. 1. 161.

[6]
142. Viktorinu Freiberkovi píše v téže příčině, jako p. Žalkovskému. Na Rosicích
[7]
1596, 18. července. Brandl II. 1. 162.

[8]
143. U Václava ze Zástřizl přimlouvá se, aby strejci svému peníze do Ženevy poslal,

[9]
a sdílí s ním noviny z Uher. Na Dřevohosticích 1596, 25. července. Brandl II. 1. 162.

[10]
144. Arnoštovi Zahrádeckému píše, aby zajel co nejdříve s penězi do Uher. Na
[11]
Dřevohosticích 1596, 25. července. Brandl II. 1. 163.

[12]
145. Kristině z Roggendorfu píše v příčině peněz, které půjčila k zemi. Na Dřevo-
[13]
hosticích 1596, 25. července. Brandl II. 1. 164.

[14]
146. Jonatovi, úředníku na Lomnici, o hospodářských záležitostech. Na Dřevohosti-

[15]
cích 1596, 11. srpna. Brandl M. 1. 165.

[16]
147.
[17]
Emerichovi Forgáčovi: děkuje za zaslané dvě knihy rukopisné, Saské právo a dějiny biblické.
[18]
Nepsal mu dlouho, poněvadž konal cesty na prospěch pána z Pernšteina, jenž vězí v dluzích
[19]
a proto část svých statků prodává. Zemský hejtman stůně, a ostatní údové jsou zemdleni.
[20]
Na Dievohosticich 13. srpna 1506.

[21]
Кем. (Domino Emerico Forgatsch baroni de Guimes.) Ante mensem circiter
[22]
vel paulo minus obtulit mihi peregre abituro litteras abs te tabellarius tuus, quibus
[23]
adiuncti erant libri duo manuscripti, quorum alter de iure Saxonico agit, alter
[24]
historiam sacram continet. Eos et accepi grato animo et retinui ea mente, ut, nisi
[25]
liceret. aliter, verbis saltem, quam illi mihi accepti essent, declararem. Ad illas vero
[26]
nihil respondi, tum quod in procinctu essem itineris. tum vero quod pridie ante
[27]
ablegassem ad te tabellarium proprium cum epistola satis prolixa, qui quidem me
[28]
absente reversus est, sed nihil responsi attulit. Posteaquam vero huc rediissem, totus
[29]
cram in co, ut quam primum reseriberem tibi; verum de die in diem protrahere
[30]
coactus fui, distentus variis meis et alienis negotiis, praecipue vero. quod in gratiam
[31]
baronis Persteinii, aere alieno. gravati et idcirco partem. bonorum divendentis, huc
[32]
ac illuc saepius commeare necesse habui. Id tibi minime molestum fore existimabam.
[33]
Intellexi: autem ex litteris ad praefectum meum Rossicensem scriptis et heri mihi
[34]
redditis, ambigere te, utrum tuas illas una cum libris acceperim nec ne, ac proinde
[35]
sollicitum, quid de ilis actum est. Ob cam causam non ultra mihi procrastinandum
[36]
duxi, sed quam primum faciendum te certiorem, «quod his raptim scriptis praesto
[37]
et cum pro munere illo mihi gratissimo ago gratias, tum) vero peto. ne te mora
[38]
haec, quam non negligentia mea, sed occupationes induxerunt, male habeat. ld si
[39]
inpetravero, duplo me tibi devincies beneficio et efficies, ut in posterum nulla mihi
[40]
negotia tanti sint, quae non tua causa lubentissime posthabeam. Ceterum litterae
[41]
illae tuae, quae duo continent nova quaedam non adeo laeta de adventu imperatoris

[42]
7


Text viewFacsimile