| [1] |
556 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
o dluhu povédomém, ale psal mu о поёт. Рогоп& se pánüm Orchimu a Francinovi, navrátil-li
|
|---|
| [3] |
se z cesty. — Na Rosicích 3. prosince 1610. (Opis vlaś. v knih. Bludov. 3881 fol. 173b €. 82.)
|
|---|
| [4] |
1722. Juliovi Cambiagovi: rozhodnuv se užiti ho k jisté službě čestné a ne příliš na-
|
|---|
| [5] |
mahavé, Žerotín si přeje, aby Cambiago odprose se od zetě, přijel bez meškání na Dřevo-
|
|---|
| [6] |
hostice, kam Žerotín strojí se vyjeti počátkem příštího týhodne. — Na Rosicích 9. pros. 1610.
|
|---|
| [7] |
(Opis vlašský v knih. Bludov. 3881 fol. 173b č. 84.) i
|
|---|
| [8] |
1723. Hraběti Jiřímu Thurzovi: dává zprávu, že Sara Niaryová, za kterou Thurzo
|
|---|
| [9] |
se byl přimlouval, křivdila Matiášovi Schmelzerovi, purkrabímu hradu Bráneckého (arcis Branetsch ;
|
|---|
| [10] |
snad Bránky, ves a manský statek u Val. Meziříčí). -- Na Rosicích 11. pros. 1610. (Opis lat.
|
|---|
| [11] |
v knih. Bludov. 3881 č. 83.)
|
|---|
| [12] |
1724. Kárá úřad Olomucký, že mu psal jazykem německým. — Na Rosicích 12. pros. 1610.
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
Budovcovi: vysvětluje, že nepsal mu delší dobu o věcech veřejných; k poslednímu sněmu
|
|---|
| [16] |
stavovskému v Brně přinesen byl list, jímž král vykládá příčiny smíru s císařem učiněného
|
|---|
| [17] |
a nařizuje rozpuštění stavovského vojska; rozhodnuto vyslati poselství ke králi, jež by mu
|
|---|
| [18] |
předložilo pochybnosti stavů; stavové již nyní rozpouštějí vojsko; zatím vojsko Pasovské se
|
|---|
| [19] |
nerozpouští, nýbrž rozmnožuje. — Na Rosicich 15. prosince 1610.
|
|---|
| [20] |
(Vencislao Budovicio.) Kxcusatio, quam mense adhuc Augusto pro te attu-
|
|---|
| [21] |
listi, illustris baro, fecit, quominus progrederer, ut institucram, in conferendis tecum
|
|---|
| [22] |
de republica sermonibus; cum enim utcunque idoneae viderentur mihi rationes illae,
|
|---|
| [23] |
quae te a tractatione negotiorum publicorum tum temporis abducebant, supersedere
|
|---|
| [24] |
tantisper mihi visum est, dum vel populares tui, errore agnito atque adeo consul-
|
|---|
| [25] |
tationibus de patria te restituto, tergiversandi colorem ademissent omnem, vel so-
|
|---|
| [26] |
pitis rixis istis, quas merito sic appellem, ad familiaria daretur regressus. At vero
|
|---|
| [27] |
alterutrum dum expecto, nec tamen illud successerit, hoc vero eventum dubium et
|
|---|
| [28] |
mili multis de causis merito suspectum sortitum vidcatur, jure fluctuo, cum nec
|
|---|
| [29] |
pervenerit ad me hactenus, revocatum te ad consilia, ut eo liberius de iis, quae
|
|---|
| [30] |
salutem communem attingunt, tecum agere liccat, nec res nostrae adeo laetae sint,
|
|---|
| [31] |
ut familiaria tantum tractare sit animus. Ne tamen diutius in amicitiam nostram
|
|---|
| [32] |
tacendo peecem, imo data opera peccare videar, medium tenebo cursum et ita pu-
|
|---|
| [33] |
blicac rei statum tibi proponam, ut nihilominus a familiari narratione nihil reces-
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
Profectis Vienna principibus ct legatis provinciarum ad sua dimissis, man-
|
|---|
| [36] |
dato regis conventus ordinum indictus est et paulo post Id. Nov. Brunae habitus.
|
|---|
| [37] |
Ad eum literae regiae allatae, quibus expositae causae, quae ad pacem cum caesare
|
|---|
| [38] |
sauciendam illum impulissent. Commemorata principio vetus in eum, fratrem utpote
|
|---|
| [39] |
natu majorem, observantia, consuetudo domus Austriacae, quae concordiam alere
|
|---|
