| [1] |
502 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
1661. Juliovi Cambiagovi: posílí mu rozpravu francouzskou, došlou před několika
|
|---|
| [3] |
dny, s žádostí, aby mu ji opsal, neboť nemá při sobě nikoho, kdo by toho dovedl. Ve středu
|
|---|
| [4] |
navrátí se do Brna na poradu se stavy, co počíti s vojskem moravským; stěží ubránil se
|
|---|
| [5] |
jízdě do Vídně, kam ho volal král; místo něho jel tam hrabě Hodicky. Zatím Žerotín doma
|
|---|
| [6] |
bral purgu. Vzkazuje pozdrav panu Triglerovi. — Na Rosicích 7. května 1610. (Opis vlašský
|
|---|
| [7] |
v knih. Bludov. 3881 fol. 161 b 6. 25.)
|
|---|
| [8] |
1662.
|
|---|
| [9] |
Budoveovi: posilá list uherského palatina; evangeličtí stavové říše Německé usnesli se vyzvati
|
|---|
| [10] |
souvěrce své v Čechách, Rakousích a ve Slezsku. aby přistoupili k jejich spolku; k tomu
|
|---|
| [11] |
markrabí Jan Jiří Braniborský získal již stavy Hornorakouské a Dolnorakouské; do Čech
|
|---|
| [12] |
přijde asi markrabě po svém návratu z Vratislavě od sjezdu knížat; Žerotín hodlá jednati
|
|---|
| [13] |
podle toho, kterou z obou stránek té věci, zdaž výhodňou či nebezpečnou, shledá mocnější,
|
|---|
| [14] |
i radi Budovcovi, aby i on tak jednal. (Ch.) — Na Rosicích 7. května 1610.
|
|---|
| [15] |
(Veneislao Dudovicio.) Ilustrissimus Hungariac Palatinus literis suis recens
|
|---|
| [16] |
ad me ex superioribus regni partibus datis epistolam hanc nomini tuo inscriptam
|
|---|
| [17] |
adjunxit petiitque, ut eam, cum primum opportune fieri posset, ad te transmitterem.
|
|---|
| [18] |
Per hanc oceasionem, etsi nullo adhuc ad priores meas responso accepto, visum
|
|---|
| [19] |
tamen est aliquid scribere, ut me ab amicitia non discedere perspiceres, licet per
|
|---|
| [20] |
conniventiam vestram alii de capitibus et fortunis nostris libere decernant et exer-
|
|---|
| [21] |
citus Passaviensis, de die in diem numero et viribus augescens vestrorumque pecunia
|
|---|
| [22] |
armatus et vestris fortassis, ubi opus fuerit, armis instruendus, propediem e la-
|
|---|
| [23] |
tebris proditurus censeatur. Si quid rescribendum putes, cum mihi certi fidelesque
|
|---|
| [24] |
nuntii; qui meas ad illum deferre solent, nunquam desint, iisdem, quiequid a te ve-
|
|---|
| [25] |
nerit, tuto poterit committi. Cum àutem nuper spem aliquam fecerim aperieudi tibi
|
|---|
| [26] |
negotii majoris sane ponderis, quam id esset, de quo tum ad te referebam: forsan
|
|---|
| [27] |
operae pretium erit, hoc tempore et loco id praestitisse, etsi quodam modo dubius
|
|---|
| [28] |
animi id faciam, cum non ignorem, quam alte animis vestris nomen et crimen maje-
|
|---|
| [29] |
statis insederit. Principes imperii, qui a puriore evangelicae doctrinae observatione
|
|---|
| [30] |
Evangelici vulgo, nunc autem ab arctiore animorum conspiratione vcl. consensu
|
|---|
| [31] |
potius, corrupto vocabulo, Correspondentes dici volunt, deliberatione iu conventu
|
|---|
| [32] |
Hallensi non ita pridem habita consilium ceperunt, ad cam quoque conjunctionem
|
|---|
| [33] |
ordines Dohemiae, Austriae, Silesiae et nostros, qui eandem cum ipsis religionem
|
|---|
| [34] |
protiterentur, invitandi. Id muneris principio Anhaltino principi Christiano injunctum,
|
|---|
| [35] |
dein, ubi illius opera ad Gallicam legationem magis accomodata visa est, mutata
|
|---|
| [36] |
sententia, hoc quicquid est oneris, Joanni Georgio electoris Brandeburgici fratri
|
|---|
| [37] |
germano impositum. Is secundo Danubio in reditu ex Germania Linczium primum
|
|---|
| [38] |
devectus, pronis auribus a proceribus Austriae Superioris auditus fuit, facileque
|
|---|
| [39] |
obtinuit, quod petebat, animis provincialium haud dubie pridem eo non inclinatis
|
|---|
