| [1] |
332 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
videatur, mihi quoque res curae erit; sed de tempore praecipue statuendum aliquid
|
|---|
| [3] |
esset, nam de loco facilius conveniet. l'asciculus hic, quem meis adiunxi, literas
|
|---|
| [4] |
tuorum inclusas habet; ex iis utrumque valere cognosces, dabimus operam adiuvante
|
|---|
| [5] |
Deo, ut etiam imposterum valeant et proficiant. Illustrissimae coniugi tuae plurimam
|
|---|
| [6] |
salutem asscrib[o] et valetudinem utrique vestrum prosperam et diuturnam ex animo
|
|---|
| [7] |
precor. Rossiez V. idus Decembris. Tuus non minus quam m[eus].
|
|---|
| [8] |
Konc. v knih. Bludov. 3881 fol. 122 b &. 62. — *) Prvotné psáno: quod ad publica attinet; posledni
|
|---|
| [9] |
tři slova jsou pietrżena, nad nimi připsáno nostras, a. schśzeji asi slova: res attinet.
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
Štěpánovi Illésházymu: že mu nepsal, když byl v Brně, toho bylo příčinou přijímání návštěv;
|
|---|
| [12] |
Lessenius mohl k němu (Žerotínovi) jenom v noci docházeti. Tuto obtížnou službu připravili
|
|---|
| [13] |
mu ti, jejichž radou svěřeno mu od císaře poslání k stavům Moravským. Zvláště želel, že no-
|
|---|
| [14] |
mohl k tomu působiti, aby Hodonín byl odevzdán Illésházymu. Žerotín chce v Olomouci se
|
|---|
| [15] |
pričiniti, aby o soudu zemském v Olomouci hrabě Salm po ujištění věna manželky: dskami
|
|---|
| [16] |
Olomouckymi dal panství Hodonínské zapsati do desk Brněnských a přenesl vlastnictví na
|
|---|
| [17] |
Illésházyho. Přimlouvá se, aby se Illeshäzy ujal osvobození manželky Tobiáše Balzama, du-
|
|---|
| [18] |
chovního správce Hodonínského, která jest v zajetí Bélehradském. — Na Rosicích 12. pros. 1607.
|
|---|
| [19] |
(Domino Stephano Illesshazi. Illustrissime, spectabilis ac magnifice domine,
|
|---|
| [20] |
domine et amice semper mihi observande! Ut IDV?? perpetua incolunitas comitetur,
|
|---|
| [21] |
perpetuis meis votis illi hoc precari, perpetuis etiam officiis quantum in me erit
|
|---|
| [22] |
procurare non desistam. Quod, Brunae cum essem, IDV** non rescripserim, excu-
|
|---|
| [23] |
savit me haud dubie apud illam in reditu Lessenius; non tam sane occupationum
|
|---|
| [24] |
et negotiorum multitudine, quam continuarum distractionum et avocamentorum gravi
|
|---|
| [25] |
molestia prohibitus fui calamum fere in manus sumere. Scit ille ipse, a mane ad
|
|---|
| [26] |
vesperam ab excipiendis salutatoribus nunquam immunem fuisse domum, nec prope-
|
|---|
| [27] |
modum accessum ei ad me commodum patuisse nisi de nocte. Implicarunt me huic
|
|---|
| [28] |
molestae servituti, qui mihi in aula et domi bene sc. cupiunt, quorum consiliis et
|
|---|
| [29] |
arte legatio mihi ad ordines caesaris nomine demandata, in eum haud dubie finem,
|
|---|
| [30] |
ut exclusus a deliberationibus publicis nec patriae nec amicis auxilio esse possem:
|
|---|
| [31] |
effeceruntque id, ut segregatus quodam modo a consortio ordinum et aedibus meis
|
|---|
| [32] |
inclusus, et me et meos deserere coactus fuerim. Praecipue autem mihi dolori fuit,
|
|---|
| [33] |
quod iustissimae petitioni IDV** suffragari et restitutionem dicionis Gedingensis
|
|---|
| [34] |
urgere vel promo[ve]re saltem non potuerim. Testes mihi erunt, si opus sit, aliquot
|
|---|
| [35] |
e proceribus nostris, cum quibus, antequam comitia inchoata essent, inscius adhuc,
|
|---|
| [36] |
quid in me molirentur aemuli mei, de hoc negotio egi, ut eos in partes IDV?* per-
|
|---|
| [37] |
traherem; testis etiam ipse Carolus Lichtensteinius, cui finitis comitiis, iniquissime
|
|---|
| [38] |
cum illa agi et fidem ipsius haud dubie haerere, nisi IDV** satisfiat, exprobravi; sed
|
|---|
| [39] |
ille nihil aliud a se promissum, quam quod laboraturus esset, ut IDV* in posses-
|
|---|
