| [1] |
262 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
Socinum his diebus vidi, apparet ex facie cum graviter laborasse; sumptus
|
|---|
| [3] |
non puto illum deficere; sciscitanti enim, utrum cgeret pecunia, negavit. Kxpectat
|
|---|
| [4] |
reditum promarchionis nostri ab aula, in eius enim potestate est Catharinorum pe-
|
|---|
| [5] |
cunia, quem quidem non autumo denegaturum solutionem, quam promisit, sed pro-
|
|---|
| [6] |
tracturum fortassis ob difficultatem temporum, cui aliquid est condonandum. Hu-
|
|---|
| [7] |
berum et Castilionaeum iam vobiscum esse opinor: hunc rediturum in Moraviam
|
|---|
| [8] |
mei domestici affirmant, illum, cum a nobis discederet, misso Pragam tabellario, per
|
|---|
| [9] |
literas invitavi, ut proximo vere Carolun meum in Italiam comitarctur, sed nihil
|
|---|
| [10] |
respondit; quid causae sit, non assequor. Si existimarem intercidisse litteras, repe-
|
|---|
| [11] |
terem scriptionem, sed rediit tabellarius nullo tamen ab ipso allato responso. Fri-
|
|---|
| [12] |
dericus Pierius male apud fratrem meum audit, nescio a quo delatus. Accusatur,
|
|---|
| [13] |
incertis tamen, ut ego conieiio, autoribus et rumoribus, quod discipulum nimis aspere
|
|---|
| [14] |
habeat, imo quod crudeliter in eum saeviat pugnis, calcibus, verberibus et aliis in-
|
|---|
| [15] |
dignis modis. Ego bonum virum non ita insanire puto, ut nulla habita ratione
|
|---|
| [16] |
aetatis, condicionis, virium et valetudinis adolescentis tantum sibi permittat, neque
|
|---|
| [17] |
te, cui utrumque commendavimus, id passurum mihi persuadeo, si ita se res haberct.
|
|---|
| [18] |
loteris tamen, ili aliquid innuere, nam ego, nisi certi quid resciam, nolo ipsi mo-
|
|---|
| [19] |
lestus esse. Vale, vir optime et clarissime. Prerovia pridie Kalendas Novembres 1605.
|
|---|
| [20] |
Tibi maxime addictus. Plurimam salutem ascribo venerando viro socero tuo et
|
|---|
| [21] |
|
|---|
| [22] |
Konc. v knih. Bludov. VI— 3881 fol. 88. č. 28.
|
|---|
| [23] |
1126. Jiřímu Bruntalskému z Vrbna píše v přívině Václava Květona. --- Na Přerově
|
|---|
| [24] |
1605, 31. října. (Brandl II. 2. 487.) |
|
|---|
| [25] |
1127. Weikartovi hraběti z Salmu píše v příčině rukojemství. — Na Přerově 1605,
|
|---|
| [26] |
31. října. (Brandl II. 2. 487.)
|
|---|
| [27] |
1128. Oldřicha z Kounic ptá se na koupeného koně. -—- Na Přerově 1605, 1. listopadu.
|
|---|
| [28] |
|
|---|
| [29] |
1129. Proti Václavu Nekšovi ujímá se svého poddaného. — Na Přerově 1605, 2. listo-
|
|---|
| [30] |
padu. (Brandi II. 2. 488.)
|
|---|
| [31] |
1130. Weikartu hraběti z Salmu píše stran jeho strýce. — Na Přerově 1605, 2. listo-
|
|---|
| [32] |
padu. (Brandl II. 2. 488.)
|
|---|
| [33] |
1131. Wolfa táže se na zdraví své dcery. — Na Strážnici 1605, 2. listopadu. (Brandl
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
1132. Mark-Antoniovi Lombardovi oznamuje o válečných událostech na Moravě, a že
|
|---|
| [36] |
se čeká na výsledek jednání o mír. Zatím co příměří bylo na Moravě, válčilo se v Uhfích,
|
|---|
| [37] |
kde také horlivě jedná se o mír, avšak činí se výminky velmi nesnadné; Uhří chtějí míti
|
|---|
| [38] |
vlastního krále (mluví se o arciknížeti Matyášovi), žádají za svobodu náboženství a záruku, že
|
|---|
| [39] |
jim bude dodrżeno, co jim bude slíbeno. Żerotinovi velmi by bylo vhod, kdyby dostal zbytek
|
|---|
| [40] |
dluhu od krále francouzského. — Na Strážnici 1605, 9. listopadu. (Konc. vlašský v knih. Blud.
|
|---|
| [41] |
3881 f. 90 č. 34.)
|
|---|
