[1] |
Vysvětlivky o úpravě daní a dávek z 19. kv. 1789. 199
|
---|
[2] |
bárního zřízení prošel, následující ustanovení k lepšímu vysvětlení svého nejvyššího
|
---|
[3] |
úmyslu vydati, poroučejíce, aby ku všeobecnému pravidlu [Nachachtung] pro vrch-
|
---|
[4] |
nosti a podanný prohlášena byla.
|
---|
[5] |
$ 1. V článku 10tém patentu jest sice již patrně předepsáno, že v urbární
|
---|
[6] |
povinnosti právně [gesetzmůssig] vyměřené všecko obsaženo jest, co podanný svému
|
---|
[7] |
gruntovnímu právomocníku [Grundvogt] a desátečnímu pánu vybejvati má; jakož ale
|
---|
[8] |
též tam také se o tom jedná, że podácí |unterthánige] držitel gruntu ještě mimo
|
---|
[9] |
toho obecní vydání, a poplatky pro duchovní pastýře a školní učitele obvzláště pod-
|
---|
[10] |
nikati [tragen] musi, z ćehoż otázka povstala: zdaliž snad desátek, když se ducho-
|
---|
[11] |
venstvu odvozuje, mimo vyměřené urbární povinnosti ještě dále jakožto obvzláštní
|
---|
[12] |
poplatek zůstati má? Pročež nařizují Jejich Milost císařská, že mezi desátkem, jejž
|
---|
[13] |
světští táhnou [beziehen], a desátkem, který duchovenstvu přichází, žádný rozdíl místa
|
---|
[14] |
nenalezá: že desátek vesměs, nechť ho kdo koli obdržuje, pod urbární poplatky patří,
|
---|
[15] |
od kterých podanný proti vybejvání urbární povinnosti podle vejnosnosti svého gruntu
|
---|
[16] |
vyměřené se osvobozuje [enthoben wird] ; ze následovné pod onými obvzláštními poplatky
|
---|
[17] |
pro duchovní pastýře, které patent podannýmu i také na budoucí čas vybejvati ukládá,
|
---|
[18] |
nikdy onen vlastní desátek, to jest: LOty díl žně neboliž snopů aneb na místě toho
|
---|
[19] |
v zrnu aneb v penězích umluvené vykoupení, nýbrž jen ostatní mírná přispění |Bei-
|
---|
[20] |
tráge| srozumívati se mají, která se pod všelikým nazváním (třebas by jim i ne-
|
---|
[21] |
náležité jméno desátku, jako v České zemi, dáno bylo) podle návyku v každém místě
|
---|
[22] |
obyčejného k vyživení duchovních pastýřů odvozují.
|
---|
[23] |
$ 2. Z nadstojiciho vyjidieni | Erklarung| vyrozumiva se, že, poněvadž právně
|
---|
[24] |
|gesetzmissig] vymórena urbirni povinnost podanneho, vykoupeni [den Entgeld] všech
|
---|
[25] |
posavidnich, vrchnosti povinných poplatki v sobé zavírá, budoucně od něho také
|
---|
[26] |
i při pádu smrti a proměny v držení gruntu až posavád v obyčeji bývalý plat za
|
---|
[27] |
protokolirování |Pfundgelder, Protokollsgefálle], kanceláfské rady, a jiný takový pla-
|
---|
[28] |
tové více žádany býti nemohou; nic však méně ustanovuje se tuto vejslovně: že
|
---|
[29] |
ty a jiný těm podobný platové z počátkem nového urbárního systému neboliž ber-
|
---|
[30] |
ničného zřízení docela přestávají, a že z toho jen oné, patentem od 1. listopadu
|
---|
[31] |
1781 roku v rozepřech, a v patentu od 13. září 1787 za konání urozeného úřadu
|
---|
[32] |
soudce [für die Ausübung des adelichen Richteramtes] povolené taxy vyjmuté jsou.
|
---|
[33] |
8 3. Jakozby se ani s právem poddaného, kterého skrz odvozování vyměřené
|
---|
[34] |
urbární povinnosti z ohledu docela svobodného a nezávadného užívání [auf eine im
|
---|
[35] |
übrigen ganz freie und unbeschwerte Benützung] svych gruntü nabývá, aniž také s zá-
|
---|
[36] |
kladem [Grundsátzen] dobrého hospodářství srovnati nemohlo, kdyby vrchnostenský
|
---|
[37] |
dobytek na grunty poddaného, obilím, pící aneb na jiný způsob zadělané, aneb také
|
---|
[38] |
na jeho luka v jakékoli částce roku vyháněl; tedy má vyhánění vrchnostenského
|
---|
[39] |
dobytka tu, kde az posavád v obyčeji bývalo, jen na strnišťata a ouhory, když a jak
|
---|